The Bible

 

Danieli 8

Study

   

1 Léta třetího kralování Balsazara krále ukázalo mi se vidění, mně Danielovi po onom, kteréž se mi ukázalo na počátku.

2 I viděl jsem u vidění, (tehdáž pak, když jsem viděl, byl jsem v Susan, na hradě, kterýž jest v krajině Elam), viděl jsem, pravím, byv u potoka Ulai.

3 A pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, u toho potoka stál skopec jeden, kterýž měl dva rohy. A ti dva rohové byli vysocí, a však jeden vyšší než druhý, ale ten vyšší zrostl posléze.

4 Viděl jsem skopce toho, an trkal k západu, půlnoci a poledni, jemuž žádná šelma odolati nemohla, aniž kdo co mohl vytrhnouti z moci jeho; pročež činil podlé vůle své, a to věci veliké.

5 A když jsem to rozvažoval, aj, kozel přicházel od západu na svrchek vší země, a žádný se ho nedotýkal na zemi, a ten kozel měl roh znamenitý mezi očima svýma.

6 A přišel až k tomu skopci majícímu dva rohy, kteréhož jsem byl viděl stojícího u potoka, a přiběhl k němu v prchlivosti síly své.

7 Viděl jsem také, an dotřel na toho skopce, a rozlítiv se proti němu, udeřil jej, tak že zlámal oba rohy jeho, a nebylo síly v skopci k odpírání jemu. A poraziv ho na zemi, pošlapal jej, aniž byl, kdo by vytrhl skopce z moci jeho.

8 Kozel pak velikým učiněn jest velmi. A když se ssilil, zlámal se roh ten veliký, i zrostli znamenití čtyři místo něho, na čtyři strany světa.

9 Z těch pak jednoho vyšel roh jeden maličký, a zrostl velmi ku poledni a východu, a k zemi Judské.

10 A zpjal se až k vojsku nebeskému, a svrhl na zemi některé z vojska toho i z hvězd, a pošlapal je.

11 Anobrž až k vojska toho knížeti zpjal se, nebo od něho zastavena byla ustavičná obět, a zavržen příbytek svatyně Boží,

12 Tak že vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti, a povrhlo pravdu na zemi, a což činilo, šťastně mu se dařilo.

13 Tedy slyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a řekl ten svatý tomu, kterýž tajné věci v počtu maje, mluví: Dokudž toto vidění o oběti ustavičné, a převrácenost na zpuštění přivodící trvati bude, a svaté služby vydávány budou i vojsko v pošlapání?

14 A řekli mi: Až do dvou tisíc a tří set večerů a jiter, a přijdou k obnovení svému svaté služby.

15 Stalo se pak, že když jsem já Daniel hleděl na to vidění, a ptal jsem se na rozum jeho, aj, postavil se podlé mne na pohledění jako muž.

16 Slyšel jsem také hlas lidský mezi Ulaiem, kterýžto zavolav, řekl: Gabrieli, vylož tomuto vidění to.

17 I přišel ke mně, kdež jsem stál, a když přišel, zhrozil jsem se, a padl jsem na tvář svou. I řekl ke mně: Pozoruj, synu člověčí; nebo v času uloženém vidění toto se naplní.

18 Když pak on mluvil se mnou, usnul jsem tvrdě, leže tváří svou na zemi. I dotekl se mne, a postavil mne tu, kdež jsem byl stál,

19 A řekl: Aj, já oznámím tobě to, což se díti bude až do vykonání hněvu toho; nebo v uloženém času konec bude.

20 Skopec ten, kteréhož jsi viděl, an měl dva rohy, jsou králové Médský a Perský.

21 Kozel pak ten chlupatý jest král Řecký, a roh ten veliký, kterýž jest mezi očima jeho, jest král první.

22 Že pak zlámán jest, a povstali čtyři místo něho, čtvero království z svého národu povstane, ale ne s takovou silou.

23 Při dokonání pak království jejich, když na vrch vzejdou nešlechetníci, povstane král nestydatý a chytrý.

24 Jehož síla zmocní se, ačkoli ne jeho silou, tak že ku podivení hubiti bude, a šťastně se mu povede, až i vše vykoná; nebo hubiti bude silné i lid svatý.

25 A obmyslností svou šťastně svede lest v předsevzetí svém, a v srdci svém zvelebí sebe, a v čas pokoje zhubí mnohé; nadto i proti knížeti knížat se postaví, a však bez rukou potřín bude.

26 Vidění pak to večerní a jitřní, o němž povědíno, jest jistá pravda; pročež ty zavři to Vidění, nebo jest mnohých dnů.

27 Tedy já Daniel zchuravěl jsem, a nemocen jsem byl několik dnů. Potom povstav, konal jsem povinnost od krále poručenou, byv předěšen nad tím viděním, čehož však žádný na mně neseznal.

   

From Swedenborg's Works

 

Apocalypse Explained #716

Study this Passage

  
/ 1232  
  

716. And ten horns.- That this signifies much power is evident from the signification of horn, as denoting the power of truth against falsity and evil, and, in the opposite sense, the power of falsity against truth and good (concerning which see above, n. 316, 567); and from the signification of ten, as denoting all men and things, also many men and things (concerning which also see above, n. 675); it is therefore plain that the ten horns signify much power. That the dragon had much power is evident from what follows, namely, that because of him the male child which the woman brought forth was caught up unto God; that his tail drew down from heaven the third part of the stars; also, that he fought with Michael and his angels; and afterwards, that he stirred up Gog and Magog, and the nations in great number, to war against the saints.

[2] The dragon had such power, because by him are meant those who have separated faith from the goods of charity, which are works, and have confirmed this by means of the sense of the letter of the Word, which they have thus twisted from its genuine sense, and as it were drawn down from heaven; and because, at the end of the church, which the Apocalypse treats of, there is no charity, the dragon then has power. For at the end of the church every one desires to live for himself, for the world, and according to his own natural bent, and few wish to live for the Lord, for heaven, and eternal life; and the principle concerning faith alone, which is faith separated from charity, favours that life, and like the current of a river draws in and bears all away to such belief and to such a life. This is why the dragon, which signifies such persons and such things, appeared to have ten horns.

[3] It has been previously said that falsities from evil have no power, but it must be understood that falsities have no power against truth from good; for truth from good is from the Lord, and all power belongs to the Lord through His Divine Truth. But falsities from evil have the power that is signified by the ten horns of the dragon, because they prevail against those who are in falsities from evil, for they act as one. And a man is hereditarily in evil and thence in falsities from his parents, and afterwards from actual life, especially at the end of the church, and those falsities from evil cannot be driven out from him in a moment, but only by degrees; for if they were to be expelled in a moment, a man would die, because they constitute his life. Because such is the state of man at the end of the church, therefore falsities of evil prevail, although they have not the least power against truth from good. The Lord by means of His Divine Truth could cast out the falsities of evil in a man instantly, but this would result in his being immediately cast into hell; these must first be removed, and as far as they are removed, so far room is given for truths from good to be implanted, and the man is reformed. Such as are here meant by the dragon are also meant by the goat that fought with the ram (Daniel viii.), and also by the goats inMatthew 25; for the goats there signify those who are in faith separated from charity, and the ram and the sheep, those who are in charity.

  
/ 1232  
  

Translation by Isaiah Tansley. Many thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.