Biblija

 

Malachiáš 3

Studija

   

1 Aj, já posílám anděla svého, kterýž připraví cestu před tváří mou. V tom hned přijde do chrámu svého Panovník, kteréhož vy hledáte, a anděl smlouvy, v němž vy líbost máte. Aj, přijdeť, praví Hospodin zástupů.

2 Ale kdo bude moci snésti den příchodu jeho? A kdo ostojí, když se on ukáže? Nebo on jest jako oheň rozpouštějící a jako mýdlo běličů.

3 I sedna, přeháněti bude a přečišťovati stříbro, a přečistí syny Léví, a vyčistí je jako zlato a jako stříbro. I budou Hospodinovi, obětujíce oběti v spravedlnosti.

4 I zachutná sobě Hospodin obět Judovu a Jeruzalémských, jako za dnů prvních, a jako za let starodávních.

5 K vám pak přikročím s pomstou, a budu rychlým svědkem proti kouzedlníkům, a proti cizoložníkům, a proti křivopřísežníkům, i proti těm, kteříž s útiskem zadržují mzdu nájemníka, vdově a sirotku, a příchozímu křivdu činíce, nebojí se mne, praví Hospodin zástupů.

6 Nebo já Hospodin neměním se, protož vy, synové Jákobovi, nevzali jste skončení.

7 Hned ode dnů otců vašich odešli jste od ustanovení mých, a neostříhali jste jich. Navraťtež se ke mně, a navrátím se k vám, praví Hospodin zástupů. Ale říkáte: V čem bychom se navrátiti měli?

8 Loupiti-liž má člověk Boha, že vy loupíte mne? A však říkáte: V čem tě loupíme? V desátcích a obětech.

9 Naprosto zlořečení jste, proto že mne loupíte, vy pokolení všecko.

10 Sneste všecky desátky do obilnice, aby byla potrava v domě mém, a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupů, nezotvírám-liť vám průduchů nebeských, a nevyleji-li na vás požehnání, tak že neodoláte.

11 A přimluvím pro vás tomu, což zžírá, a nebude vám kaziti úrod zemských, aniž vám pochybí vinný kmen na poli, praví Hospodin zástupů.

12 I budou vás blažiti všickni národové; nebo vy budete zemí rozkošnou, praví Hospodin zástupů.

13 Rozmohlať se proti mně slova vaše, praví Hospodin, a však říkáte: Což jsme mluvili proti tobě?

14 Říkáte: Daremná jest věc sloužiti Bohu, a jaký zisk, budeme-li ostříhati nařízení jeho, a budeme-li choditi zasmušile, bojíce se Hospodina zástupů?

15 Nýbrž nyní blahoslavíme pyšné. Ti, kteříž páší bezbožnost, vzdělávají se, a pokoušející Boha vysvobozeni bývají.

16 Tehdy ti, kteříž se bojí Hospodina, tytýž mluvili jeden k druhému. I pozoroval Hospodin a slyšel, a psána jest kniha pamětná před ním pro ty, kteříž se bojí Hospodina, a myslí na jméno jeho.

17 Tiť budou, praví Hospodin zástupů, v den, kterýž já učiním, mým klínotem, a slituji se nad nimi, jako se slitovává otec nad synem svým, kterýž mu slouží.

18 Tehdy obrátíte se, a uzříte rozdíl mezi spravedlivým a bezbožným, mezi tím, kdo slouží Bohu, a tím, kdo jemu neslouží.

   

Iz Swedenborgovih djela

 

Apocalypse Revealed #242

Proučite ovaj odlomak

  
/ 962  
  

242. The second living creature like a calf. This symbolizes the Divine truth of the Word in respect to its affection.

Beasts of the earth symbolize various natural affections. They are also embodiments of them. And a calf symbolizes an affection for knowing. This affection is represented by a calf in the spiritual world, and in the Word it is consequently also symbolized by a calf, as in Hosea,

...we repay (to Jehovah) the calves of our lips. (Hosea 14:2)

"Calves of the lips" are confessions from an affection for truth.

In Malachi:

To you who fear My name the sun of righteousness shall arise with healing in its wings... that you may grow fat like fattened calves. (Malachi 4:2)

A comparison is made with fattened calves because they symbolize people who are filled with concepts of truth and goodness owing to an affection for knowing them.

In the book of Psalms:

The voice of Jehovah... makes (the cedars of Lebanon) dance like a calf... (Psalms 29:5, 6)

The cedars of Lebanon symbolize concepts of truth. That is why the passage says that the voice of Jehovah makes them dance like a calf. The voice of Jehovah is Divine truth, in the process here of affecting.

[2] Since the Egyptians loved knowledge, they therefore made themselves calves as a sign of their affection for it. But after they began to worship the calves as deities, then calves in the Word symbolized affections for knowing falsities, as in Jeremiah 46:20-21). Therefore we are told in Hosea:

...they have made for themselves a molten image... of their silver... Sacrificing a human being, they kiss the calves. (Hosea 13:2)

To make for oneself a molten image of silver means, symbolically, to falsify truth. To sacrifice a human being means, symbolically, to destroy wisdom. And to kiss calves means, symbolically, to accept falsities out of an affection for them.

In Isaiah:

There the calf will feed; there it will lie down and consume its branches. (Isaiah 27:10)

The same is symbolically meant by the calf in Jeremiah 34:18-20.

[3] Since all Divine worship springs from affections for truth and goodness and so for concepts of them, therefore the sacrifices in which the worship of the church primarily consisted among the children of Israel used various animals, such as lambs, she-goats, kids, sheep, he-goats, calves, and oxen; and calves were used because they symbolized an affection for knowing truths and goods, which is the first natural affection. This affection was symbolically meant by the sacrifices of calves in Exodus 29:11-12, 1 1 Samuel 1:25; 16:2, 1 Kings 18:23-26, 33.

The second living creature looked like a calf because the Divine truth of the Word, which it symbolizes, affects hearts, and so teaches and instills.

Bilješke:

1. Prima editio: 29.

  
/ 962  
  

Many thanks to the General Church of the New Jerusalem, and to Rev. N.B. Rogers, translator, for the permission to use this translation.