[ÚVODNÍ POZNÁMKA AUTORA]

Tajemství nebe - věci v Písmu svatém neboli v Pánově slově, které byly odhaleny - stojí ve výkladových oddílech nazvaných VNITŘNÍ SMYSL SLOVA. Pokud jde o povahu tohoto smyslu, viz to, co bylo na toto téma předloženo ze zkušenosti v letech 1767-1777, 1869-1879 a navíc v hlavním textu díla, v bodech 1-5, 64-66, 167, 605, 920, 937, 1143, 1224, 1404, 1405, 1408, 1409, 1502 konec, 1540, 1659, 1756, 1783, 1807.

MARVELY - věci viděné ve světě duchů a v andělském nebi - byly umístěny v oddílech před a za každou kapitolou. V tomto prvním svazku jsou to tyto oddíly:

KAPITOLA 1, 6

KAPITOLA 2, 67

KAPITOLA 3, 190

KAPITOLA 4, 324

KAPITOLA 5, 460

KAPITOLA 6, 554

KAPITOLA 7, 701

---

Úvodní poznámky překladatele

Autor – Emanuel Swedenborg – napsal tuto knihu latinsky a pořídil si také vlastní latinský, co nejdoslovnější překlad Bible z hebrejštiny a z řečtiny, aby co nejpřesněji zachoval vnitřní smysl textu. Tento Swedenborgův překlad budeme používat, pokud to bude potřeba na doplnění nebo upřesnění českého překladu biblického textu. Na začátku každé kapitoly je uveden ekumenický překlad biblického textu, kterým se kapitola bude zabývat. Při výkladu jednotlivých veršů probírané biblické kapitoly a také při citaci nejrůznějších biblických úryvků je vždy uveden ten český překlad, který nejvíce odpovídá Swedenborgovu překladu dotyčného textu. (Jestliže se jedná o jiný než ekumenický překlad, je uveden název překladu.) Pokud český překlad odpovídající překladu Swedenborgovu neexistuje, je uvedený překlad doplněn a upřesněn tak, aby bylo zřejmé, v čem se odlišuje od Swedenborgova překladu. Biblické citáty jsou tištěny kurzívou. Jednᬠli se o celý verš, který je vysvětlován, je kurzíva vytištěna tučně a podtržena. Jednᬠli se pouze o jednotlivá slova (z biblických veršů), jejichž vnitřní smysl je objasňován, je kurzíva tučně, ale nepodtržena. Další biblické citáty, které doplňují vysvětlovaný text, jsou psány obyčejnou kurzívou.

První český překlad knihy Tajemství nebe, spolu ještě s překlady knih Vysvětlená Apokalypsa (z latinského originálu Apokalypsa Explicata) a Odhalená Apokalypsa (z latinského originálu Apocalypsa Revelata), pořídil v letech 1921-1951 pan B. J. Musil. Tyto překlady bohužel nebyly nikdy oficiálně vydány. Pokud je nám známo, jsou uchovány pouze ve strojopisech, a to u potomků někdejších přátel p. Musila, kteří si těchto překladů velmi cení.

Kdo byl Emanuel Swedenborg?

Emanuel Swedenborg se narodil jako Emanuel Swedberg ve Stockholmu ve Švédsku 29. ledna 1688. Byl třetím dítětem a druhým synem děkana Jespera Swedberga a jeho manželky Sáry Behmové. Otec E. Swedenborga byl prvním kaplanem královského pluku, poté profesorem teologie a později biskupem Švédské luteránské církve. Roku 1719 nová královna Ulrika Eleonora povýšila Emanuela Swedberga a jeho sourozence do šlechtického stavu (tehdy bylo zvykem taková povýšení udělovat dětem biskupů za zásluhy jejich otců) a příjmení rodiny bylo změněno na Swedenborg.

Zájem o vědu probudil ve Swedenborgovi jeho švagr Erik Benzelius, knihovník na univerzitě v Uppsale, který se s velkým zaujetím zabýval matematikou a přírodními vědami. Po ukončení univerzitního studia filozofie odjel Swedenborg ve svých dvaceti letech do ciziny, aby si zde doplnil vzdělání. V Londýně bydlel u různých obchodníků, od nichž se mnohému praktickému naučil. Studoval také práce Newtonovy, které uvedl do Švédska, studoval matematiku v Oxfordu, vedl dlouhé diskuse s astronomy Flamsteedem a Halleyem. Dá se říci, že Swedenborg využil každé příležitosti k setkáním s nejlepšími mysliteli své doby. Když coby starší člověk pohlédl zpět na toto období svého života, uvědomil si, že to byl začátek přípravy na jeho celoživotní dílo.

Po více než dvou letech strávených v Anglii navštívil Swedenborg Holandsko, Francii a Německo. V té době měl připraveny plány pro realizaci čtrnácti mechanických vynálezů, například:

Loď, která může kdekoliv sestoupit i s posádkou pod mořskou hladinu a značně poškodit nepřátelské loďstvo.

Univerzální hudební nástroj, který by umožnil člověku, jenž nemá hudební vzdělání, zahrát všechny melodie zapsané na papíře v notách.

Létající kočár neboli dopravní prostředek, který by se mohl vznášet ve vzduchu.

Metodu, která by zjišťovala přání a stavy mysli analýzou.

Po pěti letech se Swedenborg vrátil do Švédska a začal spolupracovat s velkým švédským vynálezcem Christopherem Polhemem a vydával na své vlastní náklady časopis, který je nyní Švédskou královskou vědeckou akademií uznáván jako její první vědecký časopis. Swedenborg také pracoval dvacet pět let ve vedoucí pozici v oblasti důlního inženýrství. To ho udržovalo v kontaktu s každodenním životem, ale v té době byl též aktivní ve světě vědy. Byl průkopníkem v geologii a napsal první švédskou učebnici algebry. Navíc byl v Evropě známý jako významný filozof. Z jeho pera vzešla tato velká filozofická díla: Filozofické a mineralogické práce, Základní principy přírodních věcí, Nekonečné a konečné příčiny stvoření, Uspořádání království duše (tělo je zde chápáno jako království duše), Království duše (další díl).

Swedenborg se ve svých dílech podrobně zabýval lidskou duší, zejména ho zajímalo – jako mnohé filozofy v 18. století – kde je její sídlo. Ve své knize „Království duše“ (vydané roku 1744 – 45) si Swedenborg uvědomil, že se dostal až na práh duše – došel tak daleko, jak mu tehdejší vědecké metody dovolovaly. Uvědomění si této skutečnosti ho přivedlo až k zásadnímu obratu v jeho životě – z filozofa se stal teologem. Swedenborg byl vždycky křesťanským filozofem odsuzujícím tajný ateistický materializmus, který se rozšířil mezi mnoha jeho vědeckými kolegy. Všechny svoje filozofické práce napsal proto, aby ukázal, že existuje realita, která je nad fyzickým světem.

Práci nazvanou latinsky Arcana Coelestia, česky přeloženo jako Tajemství nebe, publikoval Swedenborg v Londýně v letech 1749 – 1756. V této knize je podrobně vysvětlen vnitřní neboli duchovní smysl biblických knih Genesis (tj. 1. Mojžíšova) a Exodus (tj. 2. Mojžíšova). V průběhu výkladu těchto knih Swedenborg často přidává i výklad různých dalších biblických citátů, které se nějak tematicky dotýkají právě probíraného biblického textu. Navíc jsou mezi jednotlivé kapitoly vloženy pasáže na různá specifická témata týkající se Nebeských nauk. Text knihy Tajemství nebe je rozdělen do kapitol, které odpovídají biblickým kapitolám. Každá jednotlivá kapitola je dále rozdělena do článků, jež jsou očíslovány pořadovými čísly od čísla 1 do čísla 10 837.

Překlad prvního dílu knihy Tajemství nebe čtenáři předkládá výklad prvních šesti kapitol Genesis (tj. články č. 1-683). Výchozím textem jsou – s přihlédnutím k latinskému originálu Arcana Coelestia – dva anglické překlady, a to The Heavenly Arcana, překlad upravený Rev. Johnem Faulknerem Pottsem z r. 1956 a Secrets of Heaven od Lisy Hyatt Cooperové z r. 2008.

527. That the day should not shine for the third part of it, and the night likewise, signifies that the spiritual light of truth and the natural light of truth were completely extinguished. This is evident from the signification of "day," as being spiritual light, and from the signification of "night," as being natural light. This is the signification, since it was said above that "the third part of the sun, the third part of the moon, and the third part of the stars, were darkened;" and "day" means the light of the sun, and "night" the light of the moon and stars, since the sun gives light during the day, and the moon and the stars give light at night. In the first place, let something be said respecting light from the sun, which is called the light of the day, and respecting light from the moon and the stars, which is called "the light of the night."

[2] By light from the sun, which is called "the light of the day" and by "day," spiritual light is meant, such as the angels have who see the Lord as a sun; and by light from the moon and stars, which is called "the light of the night" and by "night," natural light is meant, such as the angels have who behold the Lord as a moon. (That the Lord appears to the angels both as a sun and as a moon, see in the work on Heaven and Hell, 116-125.) Those heavens behold the Lord as a sun that are in the spiritual affection of truth, that is, that love truth because it is truth. Because this is spiritual, therefore the light that is from the Lord as a sun is spiritual. But those heavens behold the Lord as a moon that are in the natural affection of truth, that is, that love truth that they may be learned and may instruct others. These love truth because of its usefulness to themselves, and not for the truth's own sake; therefore they are in a light that proceeds from the Lord as a moon. This light differs from the light that goes forth from the Lord as a sun, as the light of day from the sun differs from the light of night from the moon and stars in our world; and in like manner as the lights differ with them do truths differ, since Divine truth proceeding from the Lord produces all light in the heavens (See in the work on Heaven and Hell 126-140).

[3] Those, therefore, who are in spiritual light are in genuine truths, and also when they hear truths that they had not before known, they immediately acknowledge them and see that they are truths. It is otherwise with those who are in natural light. When such hear truths they receive them, not because they see or perceive them, but because they are told them by men of reputation in whom they have confidence; the faith, therefore, of most of such is from others, and yet they are in a life according to faith. Into these heavens all come who have lived well, although they have been in falsities of doctrine; nevertheless the falsities are there continually purified, until at length they appear as truths. This makes evident what is signified by "that the day should not shine for the third part of it, and the night likewise." (That "the third part" signifies all, fullness, and wholly, see above, n. 506.)

[4] "Day and night" here have a similar signification as "day and night" in the first chapter of Genesis, where it is said:

God said, Let there be light; and there was light. And God saw the light that it was good; and God divided between the light and the darkness. And God called the light day, and the darkness He called night. And there was evening and there was morning, the first day (Genesis 1:3-5).

And afterwards:

And God said, Let there be luminaries in the expanse of the heavens, to divide between the day and the night; and let them be for signs and for seasons, and for days and years. And God made two great luminaries; the great luminary to rule by day, and the lesser luminary to rule by night, and the stars. And God set them in the expanse of the heavens to give light upon the earth, and to rule by day and by night, and to divide between the light and the darkness. And there was evening and there was morning, the fourth day (Genesis 1:14-19).

The "light" that came the first day signifies the Divine light, that in itself and in its essence is Divine truth, thus spiritual light that enlightens the understanding. This chapter in the internal sense treats of the establishment of a church by the Lord with the most ancient people; and as the first thing is to have the understanding enlightened, for until that is enlightened by the Lord there is no reformation, thus no church with man, therefore first of all light is spoken of, or it is said that "light" was made on the first day. That "God saw the light that it was good" signifies that illustration and reception with them were good. But "darkness" signifies the lumen that is in the natural man, which is called natural lumen, because this lumen in comparison with spiritual light is like darkness, consequently this is meant by "darkness." For every man has a lower or exterior mind, and a higher or interior mind; the lower or exterior mind is the natural mind, which is called the natural man, while the higher or interior mind is the spiritual mind, and is called the spiritual man. The mind is called a man, for the reason that man is man because of his mind. These two minds, the higher and the lower, are altogether distinct; by the lower mind man is in the natural world, together with the men there, but by the higher mind he is in the spiritual world with the angels there.

These two minds are so distinct that while man is living in the world he does not know what is going on in himself in his higher mind; and when he becomes a spirit, as he does immediately after death, he does not know what is going on in his lower mind; therefore it is said "God divided between the light and the darkness, and He called the light day, and the darkness night." This makes evident that "day" signifies spiritual light, and "darkness" natural light. Because all the heavens are so divided that those who are in spiritual light are in light from the Lord as a sun, and those who are in spiritual-natural light are in light from the Lord as a moon (as was just said in this article), it is said, "Let there be two luminaries in the expanse of the heavens to divide between the day and the night, and to rule by day and by night, and to divide between the light and the darkness." From this, therefore, it is evident that "day" here means spiritual light, and "night" natural light, which in heaven is called spiritual-natural light.

[5] Day and night have a similar signification in the following passages. In David:

Jehovah who hath made the heavens by His intelligence, who hath spread out the earth above the waters; who hath made great luminaries, the sun for rule by day, the moon and stars for rule by night (Psalms 136:5-9).

In Jeremiah:

Jehovah giveth the sun for the light of the day, and the statutes of the moon and stars for the light of the night (Jeremiah 31:35).

In David:

Jehovah, the day is Thine, the night also is Thine; Thou hast prepared the light and the sun (Psalms 74:16).

In Jeremiah:

If ye have rendered void My covenant of the day and My covenant of the night, that there be no day and night in their time, My covenant also with David My servant shall become void, that he shall not have a son to reign upon his throne, and with the Levites the priests, My ministers. If I shall not have set ¹ My covenant of day and night, the statutes of heaven and earth, then I reject also the seed of Jacob and David (Jeremiah 33:20, 21, 25, 26).

"The covenants of the day and of the night" mean all the statutes of the church prescribed unto the sons of Israel in the Word, by which they had conjunction with heaven and through heaven with the Lord. These are called "the covenant of the day and of the night," because they are for heaven and also for the church, the spiritual things that are represented and signified are for heaven, and the natural things that represent and signify are for the church; therefore "the covenants of the day and of the night" are here called "the statutes of heaven and earth," and "the covenant of the night" is called "the statutes of the moon and stars;" "to render void" signifies not to keep. That unless these are kept there could be no conjunction with the Lord through Divine truth or through Divine good is signified by "My covenant with David shall become void, that he shall not have a son to reign upon his throne, and with the Levites the priests, My ministers," "the covenant with David" meaning conjunction with the Lord through Divine truth; "no son upon his throne" signifying no reception of Divine truth by anyone, and "the covenant with the Levites the priests, My ministers," meaning conjunction with the Lord through Divine good.

[6] In David:

If I shall say, Surely the darkness shall overwhelm me, even the night shall be light for me. Even the darkness shall not make darkness before Thee; but the night shall be light as the day; as the darkness so shall be the light (Psalms 139:11, 12).

This signifies that the natural man as well as the spiritual is enlightened by the Lord. Natural light is signified by "darkness" and "night," and spiritual light by "light" and "day." "The night shall be light as the day, and as the darkness so shall be the light," has the same signification as in Isaiah:

The light of the moon shall be as the light of the sun (Isaiah 30:26).

These things have been cited to make known that spiritual light is signified by "the day should not shine for the third part of it," and natural light by "the night likewise;" thus that these expressions have a similar signification as "light from the sun and light from the moon. "

फुटनोट: