1
Přednímu z kantorů, žalm Davidův.
2
Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.
3
Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. Sélah.
4
Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.
5
Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.
6
Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.
7
Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.
8
A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.
9
Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.
10
Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.
11
Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,
12
Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.
13
Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich. [ (Psalms 21:14) Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou. ]
