Die Bibel

 

Genesis 6

Lernen

   

1 Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily,

2 Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali.

3 Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let.

4 Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.

5 Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas,

6 Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.

7 Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil.

8 Ale Noé našel milost před Hospodinem.

9 Tito jsou příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé.

10 (Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.)

11 Ale země byla porušena před Bohem, a naplněna byla země nepravostí.

12 Viděl tedy Bůh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi.

13 Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí.

14 Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím.

15 A na tento způsob uděláš jej: Tří set loktů bude dlouhost toho korábu, padesáti loktů širokost jeho a třidceti loktů vysokost jeho.

16 Okno uděláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavřeš jej; dvéře také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i třetí zděláš v něm.

17 Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tělo, v němž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umře.

18 S tebou však učiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synů tvých s tebou.

19 A ze všech živočichů všelikého těla, po dvém z každého uvedeš do korábu, abys je živé zachoval s sebou; samec a samice budou.

20 Z ptactva podlé pokolení jeho, a z hovad podlé pokolení jejich, ze všelikého také zeměplazu podlé pokolení jeho, po dvém z každého vejdou k tobě, aby živi zůstali.

21 Ty pak nabeř s sebou všeliké potravy, kteráž se jísti může, a shromažď sobě, aby byla tobě i jim ku pokrmu.

22 I učinil Noé podlé všeho, jakž mu rozkázal Bůh, tak učinil.

   

Aus Swedenborgs Werken

 

Arcana Coelestia #665

studieren Sie diesen Abschnitt

  
/ 10837  
  

665. That to “set up a covenant” signifies that he would be regenerated, is very evident from the fact that there can be no covenant between the Lord and man other than conjunction by love and faith, and therefore a “covenant” signifies conjunction. For it is the heavenly marriage that is the veriest covenant; and the heavenly marriage, or conjunction, does not exist except with those who are being regenerated; so that in the widest sense regeneration itself is signified by a “covenant.” The Lord enters into a covenant with man when He regenerates him; and therefore among the ancients a covenant represented nothing else. Nothing can be gathered from the sense of the letter but that the covenant with Abraham, Isaac, and Jacob, and so many times with their descendants, was concerned with them personally, whereas they were such that they could not be regenerated; for they made worship consist in external things, and supposed the externals of worship to be holy, without internal things being adjoined to them. And therefore the covenants made with them were only representatives of regeneration. It was the same with their rites, and with Abraham himself, and with Isaac, and Jacob, who represented the things of love and faith. Likewise the high priests and priests, whatever their character, even those that were wicked, could represent the heavenly and most holy priesthood. In representatives the person is not regarded, but the thing that is represented. Thus all the kings of Israel and of Judah, even the worst, represented the royalty of the Lord; and even Pharaoh too, who set Joseph over the land of Egypt. From these and many other considerations-concerning which, of the Lord’s Divine mercy hereafter-it is evident that the covenants so often entered into with the sons of Jacob were only religious rites that were representative.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.