Die Bibel

 

Genesis 4

Lernen

   

1 Adam pak poznal Evu ženu svou, kterážto počavši, porodila Kaina a řekla: Obdržela jsem muže na Hospodinu.

2 A opět porodila bratra jeho Abele. I byl Abel pastýř ovcí, a Kain byl oráč.

3 Po mnohých pak dnech stalo se, že obětoval Kain z úrody zemské obět Hospodinu.

4 Ano i Abel také obětoval z prvorozených věcí stáda svého, a z tuku jejich. I vzhlédl Hospodin na Abele a na obět jeho.

5 Na Kaina pak a na obět jeho nevzhlédl. Protož rozlítil se Kain náramně, a opadla tvář jeho.

6 I řekl Hospodin Kainovi: Proč jsi se tak rozpálil hněvem? A proč jest opadla tvář tvá?

7 Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.

8 I mluvil Kain k Abelovi bratru svému. Stalo se pak, když byli na poli, že povstav Kain proti Abelovi bratru svému, zabil jej.

9 I řekl Hospodin Kainovi: Kdež jest Abel bratr tvůj? Kterýž odpověděl: Nevím. Zdaliž jsem já strážným bratra svého?

10 I řekl Bůh: Co jsi učinil? Hlas krve bratra tvého volá ke mně z země.

11 Protož nyní zlořečený budeš i od té země, kteráž otevřela ústa svá, aby přijala krev bratra tvého z ruky tvé.

12 Když budeš dělati zemi, nebude více vydávati moci své tobě; tulákem a běhounem budeš na zemi.

13 I řekl Kain Hospodinu: Většíť jest nepravost má, než aby mi odpuštěna býti mohla.

14 Aj, vyháníš mne dnes z země této, a před tváří tvou skrývati se budu, a budu tulákem a běhounem na zemi. I přijde na to, že kdo mne koli nalezne, zabije mne.

15 I řekl mu Hospodin: Zajisté kdo by koli zabil Kaina, nad tím sedmnásobně mštěno bude. Pročež vložil Hospodin znamení naKaina, aby ho žádný nezabil, kdo by jej koli nalezl.

16 Tedy odšed Kain od tváři Hospodinovy, bydlil v zemi Nód, k východní straně naproti Eden.

17 Poznal pak Kain ženu svou, kterážto počala a porodila Enocha. I stavěl město, a nazval jméno města toho jménem syna svého Enoch.

18 I narodil se Enochovi Irád, a Irád zplodil Maviaele, Maviael pak zplodil Matuzaele, a Matuzael zplodil Lámecha.

19 Vzal sobě pak Lámech dvě ženy; jméno jedné Ada, a jméno druhé Zilla.

20 I porodila Ada Jábale, kterýž byl otec přebývajících v staních a stádo pasoucích.

21 A jméno bratra jeho Jubal; ten byl otec všech hrajících na harfu a nástroje hudebné.

22 A Zilla také porodila Tubalkaina, kterýž byl řemeslník všelikého díla od mědi a od železa. Sestra pak Tubalkainova byla Noéma.

23 I řekl Lámech ženám svým, Adě a Zille: Slyšte hlas můj, ženy Lámechovy, poslouchejte řeči mé, že jsem zabil muže k ráně své a mládence k zsinalosti své.

24 Jestližeť sedmnásobně pomštěno bude pro Kaina, tedy pro Lámecha sedmdesátekrát sedmkrát.

25 Poznal pak ještě Adam ženu svou, i porodila syna a nazvala jméno jeho Set; nebo řekla: Dal mi Bůh jiné símě místo Abele, kteréhož zabil Kain.

26 Setovi pak také narodil se syn, a nazval jméno jeho Enos. Tehdáž začalo se vzývání jména Hospodinova.

   

Aus Swedenborgs Werken

 

Tajemství nebe #728

studieren Sie diesen Abschnitt

  
/ 10837  
  

728. Že už za sedm dní znamená počátek pokušení, je patrné z vnitřního smyslu všeho, co je zmíněno v tomto verši, v němž se pojednává o pokušeních člověka zvaného Noe. Tento verš pojednává povšechně jak o jeho pokušeních, tak o totálním vyplenění lidí Nejstarší církve, kteří se stali takovými, jak bylo popsáno výše. Proto slova už za sedm dní symbolizují nejenom počátek pokušení, ale také konec vypleňování. (Pozn. překl.: Vypleňování je proces, při kterém Pán uspává člověkova zla a nepravdy. Z hlediska člověka to působí, jako by byly odstraněny, ve skutečnosti je však Pán pouze uspí. Odstraňování dobra a pravdy se též nazývá vypleňování.)

Slovy už za sedm dní je to symbolizováno proto, že sedmička je svaté číslo, jak již bylo vysvětleno výše (viz č. 84-87, 395, 433 a 716-717). Slova už za sedm dní zobrazují příchod Pána na tento svět, dále Jeho příchod ve slávě a také každý Jeho příchod k člověku.

Každý příchod Pána s sebou nese počátek pokušení pro ty, kteří mají být znovuzrozeni a konec pro ty, kdo mají být zničeni. Pro člověka církve Noe byl příchod Pána počátkem pokušení. Když je totiž člověk vystaven pokušením, začíná se měnit v nového člověka a vstupuje do procesu znovuzrození. Zároveň to byl konec těch lidí z Nejstarší církve, kteří se stali takovými, že už nemohli déle žít a museli tudíž zahynout. Stejně tak byla při příchodu Pána na svět tehdejší církev v posledním stádiu svého zničení a byla potom vytvořena nová církev.

II. Že toto všechno je symbolizováno slovy už za sedm dní, je patrné u Daniela (9:24,25):

Sedmdesát týdnů je stanoveno tvému národu a svatému městu tvému, aby zamezena byla neřest, aby konec vzal hřích a zahlazena byla nepravost; aby přivedena byla věčná spravedlnost, aby se splnilo vidění i proroctví, aby pomazán byl svatý svatých. Věz tedy a pozoruj: Od vyjití výroku, aby zase vystavěn byl Jeruzalém, až do pomazaného knížete, bude sedm týdnů a šedesát dva týdny. Věz tedy a pozoruj: Od vyjití výroku, aby zase vystavěn byl Jeruzalém, až do pomazaného knížete, bude sedm týdnů… (překlad dr. Jana Hejčla)

Zde sedmdesát týdnů a sedm týdnů zobrazují totéž jako sedm dnů, a to příchod Pána. Ale protože se zde evidentně jedná o proroctví, číslo sedm činí časové údaje svatější a jistější. Je zřejmé, že sedmička použitá v souvislosti s časovým údajem symbolizuje nejen příchod Pána, ale zároveň i počátek nové církve. Je to patrné ze zmínky o pomazání svatého svatých a o tom, že Jeruzalém bude navrácen a vybudován. Zároveň je slovy sedmdesát týdnů je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy symbolizováno poslední vyplenění.

III. Podobné je to i na dalších místech v Písmu, např. Ezechiel o sobě říká (Ezechiel 3:15-16):

I přišel jsem k zajatým do Telabib, bydlícím při řece Chebar, a seděl jsem, kdež oni bydlili. Seděl jsem, pravím, sedm dní uprostřed nich s užasnutím. I stalo se po dokonání sedmi dnů, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, … (Bible kralická)

Zde sedm dní znázorňuje počátek vidění, protože po sedmi dnech, zatímco seděl mezi těmi, kdo byli zajati, přišlo k němu slovo Hospodinovo.

U stejného autora:

Po sedm měsíců bude je (Góga a hlučící dav) dům izraelský pohřbívat, aby očistil zemi … po sedm měsíců ji budou prohledávat. (Ezechiel 39:12,14)

Zde opět sedmička označuje zakončení vypleňování a počátek vidění.

Citát z Daniela 4:13,22,29:

Jeho srdce z lidského ať se promění a srdce budiž mu dáno zvířecí, než by přes něho přešlo sedm časů.

označuje konec vypleňování a počátek nového člověka.

IV. Sedmdesát let babylónského zajetí představuje totéž. Nezáleží na tom, zda je uvedené číslo sedmdesát nebo sedm, vždy obsahuje stejný význam, ať už je to sedm dní, sedm let nebo sedm časů či věků, které tvoří sedmdesát let.

Vypleňování je zobrazeno roky zajetí; počátek nové církve je znázorněn vysvobozením ze zajetí a znovuvybudováním chrámu. Podobné věci byly také zobrazeny službou Jákoba u Lábana, což je popsáno těmito slovy:

…Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel … Lában řekl: „Zůstaň u ní po celý svatební týden a dáme ti i tu mladší za službu, kterou si u mne odsloužíš v dalších sedmi letech.“ Jákob tak učinil a zůstal u ní po celý týden. (Genesis 29:18,20,27,28)

Zde sedm let služby zahrnuje totéž jako skutečnost, že po uplynutí dnů sedmi let následovalo manželství a svoboda. Toto období sedmi let bylo nazváno týden, stejně jako u Daniela 9:24,25.

V. Příkaz obcházet sedmkrát město Jericho, aby se hradby zřítily, zobrazuje totéž. Je zde řečeno:

… Ale sedmého dne za časného jitra, hned jak vzešla jitřenka, obešli město týmž způsobem sedmkrát; jen onoho dne obcházeli město sedmkrát. Když obcházeli po sedmé, sedm kněží troubilo na sedm polnic … a hradby se zhroutily. (vybráno z Jozue 6:10-20)

Kdyby tyto věci neměly takový význam, příkaz, že mají obcházet město sedmkrát a že tam má být sedm kněží a sedm polnic, by nikdy nebyl vydán. Z uvedených citátů a mnoha dalších (např. Joba 2:13, Zjevení Janovo 15:1,6,7 a 21:9) je patrné, že slova už za sedm dnů symbolizuje začátek nové církve a konec staré. Pasáž, kterou máme před sebou, pojednává o člověku církve zvané Noe a jeho pokušeních, a také o posledním pokolení Nejstarší církve, jež sebe samo zničilo. Slova už za sedm dnů nemůže mít jiný význam než počátek Noemových pokušení a konec čili zahynutí Nejstarší církve.

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6