Die Bibel

 

Genesis 13

Lernen

   

1 Vstoupil tedy Abram z Egypta on i žena jeho i všecko, což měl, a Lot s ním, ku poledni.

2 (Byl pak Abram bohatý velmi na dobytek, na stříbro i na zlato.)

3 A šel cestami svými od poledne až do Bethel, až k místu tomu, kdež prvé byl stánek jeho, mezi Bethel a Hai,

4 K místu oltáře, kterýž tam byl prvé vzdělal, kdežto vzýval Abram jméno Hospodinovo.

5 Také i Lot, kterýž s Abramem chodil, měl ovce a voly i stany.

6 A nemohla jim země postačovati, aby spolu bydlili, proto že zboží jich bylo veliké, tak že nemohli spolu bydliti.

7 Odkudž vznikla nesnáz mezi pastýři stáda Abramova a mezi pastýři stáda Lotova; nebo Kananejští a Ferezejští tehdáž bydlili v zemi té.

8 Řekl tedy Abram k Lotovi: Nechžť, prosím, není nesnáze mezi mnou a tebou, a mezi pastýři mými a pastýři tvými, poněvadž muži bratří jsme.

9 Zdaliž není před tebou všecka země? Odděl se, prosím, ode mne. Půjdeš-li na levo, já na pravo se držeti budu; pakli půjdeš na pravo, na levo se držeti budu.

10 Pozdvih tedy Lot očí svých, spatřil všecku rovinu vůkol Jordánu, kteráž před tím, než Hospodin zkazil Sodomu a Gomoru, všecka až k Ségor svlažována byla, jako zahrada Hospodinova, a jako země Egyptská.

11 I zvolil sobě Lot všecku rovinu Jordánskou, a bral se k východu; a tak oddělili se jeden od druhého.

12 Abram bydlil v zemi Kananejské, ale Lot přebýval v městech té roviny, podav stanů až k Sodomě.

13 Lidé pak Sodomští byli zlí, a hříšníci před Hospodinem velicí.

14 I řekl Hospodin Abramovi, když se oddělil od něho Lot: Pozdvihni nyní očí svých, a pohleď z místa, na němž jsi, na půlnoci a na poledne, i na východ a na západ.

15 Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky.

16 A rozmnožím símě tvé jako prach země; nebo jestliže kdo bude moci sčísti prach země, tedy i símě tvé sečteno bude.

17 Vstaň, projdi tu zemi na dýl i na šíř její; nebo tobě ji dám.

18 Tedy Abram hnuv se s stanem, přišel a bydlil v rovinách Mamre, kteréž jsou při Hebronu, kdežto vzdělal oltář Hospodinu.

   

Aus Swedenborgs Werken

 

Arcana Coelestia #1602

studieren Sie diesen Abschnitt

  
/ 10837  
  

1602. Jehovah said unto Abram. That this signifies that Jehovah thus spoke to the Lord, may be seen from the internal sense of the Word, in which the Lord is meant by “Abram;” and also from the state itself in which He then was, which is also described here, namely, that the external things that impeded had been removed, which is signified by the words “after that Lot was separated from him.” In respect to the internal man, the Lord was Divine, because born from Jehovah; and therefore when nothing impeded on the part of the external man, it follows that He saw all things that were to come; and that this then appeared as if Jehovah spoke is because it appeared before the external man. In respect to His internal man the Lord was one with Jehovah, as He Himself teaches in John:

Philip said, Show us the Father. Jesus said, Have I been so long time with you, and hast thou not known Me, Philip? He that seeth Me seeth the Father; how sayest thou, then, Show us the Father? Believest thou not that I am in the Father, and the Father in Me? Believe Me that I am in the Father, and the Father in Me (John 14:6, 8-11).

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.