Bible

 

Matouš 10

Studie

   

1 A svolav k sobě dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh.

2 Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První Šimon, jenž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho,

3 Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, jenž byl celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus,

4 Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho.

5 Těch dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do měst Samaritánských nevcházejte.

6 Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského.

7 Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské.

8 Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte.

9 Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte,

10 Ani mošny na cestě, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého.

11 A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až byste i vyšli odtud.

12 A vcházejíce do domu, pozdravtež ho.

13 A jestližeť bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakliť by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám.

14 A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyraztež prach z noh vašich.

15 Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu.

16 Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice.

17 Vystříhejtež se pak lidí; nebť vás vydávati budou do sněmů, a v školách svých budou vás bičovati.

18 Ano i před vladaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví jim, i těm národům.

19 Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti.

20 Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví v vás.

21 Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je.

22 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.

23 Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka.

24 Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého.

25 Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž jsou hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho?

26 Protož nebojte se jich; nebť není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani co tajného, ješto by nemělo zvědíno býti.

27 Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.

28 A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni.

29 Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho.

30 Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou.

31 Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy.

32 Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích.

33 Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.

34 Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč.

35 Přišelť jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její.

36 A nepřátelé člověka budou domácí jeho.

37 Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden.

38 A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden.

39 Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.

40 Kdož vás přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal.

41 Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme.

42 A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.

   

Ze Swedenborgových děl

 

True Christian Religion # 682

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 853  
  

682. The name of the Lord Jesus Christ in the Word means nothing other than His acknowledgment and living in accordance with His commandments. For the reason His name has that meaning, see the explanation of the second of the Ten Commandments, 'You are not to take the name of God in vain' [297-299]. This nothing else is meant by the Lord's name in these passages amongst others:

Jesus said,

You will be hated by all nations for my name's sake, Matthew 10:22; 24:9-10.

Where two or three are gathered together in my name, there I am in their midst, Matthew 18:20.

As many as received Him, to them He gave the ability to be sons of God, if they believed in His name, John 1:12.

Many believed in His name, John 2:23.

He who does not believe is already judged, because he has not believed in the name of the only-begotten Son of God, John 3:18.

Those who believe will have life in His name, John 20:31.

You have laboured for the sake of my name, and have not wearied, Revelation 22:3.

[2] Can anyone fail to see that the Lord's name in those passages does not mean merely His name, but acknowledging Him as Redeemer and Saviour, and at the same time obeying Him, and finally having faith in Him? For at baptism a child receives the sign of the cross on his forehead and chest, and this is a sign of his initiation into the acknowledgment and worship of the Lord. One's name also means one's character; the reason is that in the spiritual world everyone is given a name to match his character. So naming someone a Christian means that his character is such that he has from Christ faith in Christ and charity towards the neighbour. This meaning of the name is to be seen in Revelation:

The Son of Man says, You have a few names in Sardis who have not defiled their clothing; and they will walk with me in white clothing, because they are worthy, Revelation 3:4.

Walking with the Son of Man in white clothing means following the Lord, and living in accordance with the truths of His Word.

[3] Name has a similar meaning in John:

Jesus said, The sheep hear my voice, and I call my own sheep by name, and I lead them out; I walk before them, and the sheep follow me, because they know my voice; but they do not follow a stranger, because they do not know strangers' voices, John 10:3-5.

'By name' means by their character as Christians; 'following Him' is hearing His voice, that is, obeying His commandments. All receive this name at baptism, for it is contained in the sign.

  
/ 853  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.