Bible

 

Matouš 10

Studie

   

1 A svolav k sobě dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh.

2 Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První Šimon, jenž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho,

3 Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, jenž byl celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus,

4 Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho.

5 Těch dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do měst Samaritánských nevcházejte.

6 Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského.

7 Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské.

8 Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte.

9 Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte,

10 Ani mošny na cestě, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého.

11 A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až byste i vyšli odtud.

12 A vcházejíce do domu, pozdravtež ho.

13 A jestližeť bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakliť by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám.

14 A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyraztež prach z noh vašich.

15 Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu.

16 Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice.

17 Vystříhejtež se pak lidí; nebť vás vydávati budou do sněmů, a v školách svých budou vás bičovati.

18 Ano i před vladaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví jim, i těm národům.

19 Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti.

20 Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví v vás.

21 Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je.

22 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.

23 Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka.

24 Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého.

25 Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž jsou hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho?

26 Protož nebojte se jich; nebť není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani co tajného, ješto by nemělo zvědíno býti.

27 Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.

28 A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni.

29 Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho.

30 Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou.

31 Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy.

32 Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích.

33 Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.

34 Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč.

35 Přišelť jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její.

36 A nepřátelé člověka budou domácí jeho.

37 Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden.

38 A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden.

39 Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.

40 Kdož vás přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal.

41 Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme.

42 A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 2220

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

2220. That 'Sodom' is every evil that stems from self-love is clear from the meaning of 'Sodom' in the Word. Although in the next chapter it seems as if Sodom means the evil that consists in the worst form of adultery, nevertheless nothing else is meant by it in the internal sense than evil that stems from self-love. In the Word also the dreadful things that well up out of self-love are represented by various kinds of adultery. That 'Sodom' means in general every evil that stems from self-love, and 'Gomorrah' every falsity derived from this, has been shown in Volume One, in 1212, 1663, 1682, 1689, and may become clearer still from the following places in the Word:

In Jeremiah,

A sword over the Chaldeans and over the inhabitants of Babel as when God overthrew Sodom and Gomorrah, and its neighbours, said Jehovah. No man will live there, and no son of man will abide in it. Jeremiah 50:35, 40.

This refers to those meant by 'the Chaldeans' whose worship consists in profane falsity, as shown already in 1368, and also to those meant by 'Babel' whose worship consists in profane evil, 1182, 1326. Their condemnation is described by the overthrow of Sodom, that is, of evil in general, and by the overthrow of Gomorrah, that is, of falsity in general, since their worship too consists in evil that stems from self-love, and in falsity derived from this.

[2] In Amos,

I overthrew you, as when God overthrew Sodom and Gomorrah, and you became as a brand plucked out of the burning. Amos 4:11.

This refers to Samaria, by which is meant the perverted spiritual Church, which as regards evils in general contrary to the goods of charity is called 'Sodom', as regards falsities in general contrary to truths of faith is called 'Gomorrah', and as regards both is described here, as in the previous quotation, as 'the overthrowing of God'. In Zephaniah,

Moab will be like Sodom, and the children of Ammon like Gomorrah, a place abandoned to the nettle, and a saltpit, and a desolation even for ever. This will be theirs for their arrogance because they taunted and magnified themselves against the people of Jehovah Zebaoth. Zephaniah 2:9-10.

Here 'Sodom' stands for evil stemming from self-love, and 'Gomorrah' for falsity derived from this, both of which are referred to here as 'a desolation', as they were 'an overthrowing' in the two previous quotations. 'Arrogance' is self-love, 'taunting the people of Jehovah Zebaoth' is bringing evil against truths, and 'magnifying themselves against the people' is bringing falsity against them.

[3] In Ezekiel,

Your elder sister is Samaria, she and her daughters, dwelling on your left hand; and your younger sister, dwelling on your right hand, is Sodom and her daughters Your sister Sodom has not done, she and her daughters, as you have done, you and your daughters. Behold, this was the iniquity of your sister Sodom; she and her daughters had pride, surfeit of bread, and prosperous ease, but she did not strengthen the hand of the wretched and needy. And they became haughty and did abominable things before Me. Ezekiel 16:46, 48-50.

This refers to the abominations of Jerusalem, which are described as Samaria and Sodom 'Samaria', used instead of Gomorrah, describing the abominations involving falsities, and 'Sodom' those involving evils. What is meant specifically by 'Sodom' is also stated, for it is said, 'this was the iniquity of Sodom', namely that it was self-love, meant here by 'pride'. Their rejection of the goods of charity is meant by 'surfeit of bread', and their satisfaction taken in those [falsities and evils] by 'prosperous ease'. Their lack of compassion is described by the statement that they did not strengthen the hand of the poor and needy, and the impregnation with self-love of their desires resulting from this is described by the statement that the daughters became haughty - such desires being meant by 'daughters'.

[4] From this it is quite clear what Sodom means - that its meaning is not the same as what occurs in the historical sense in the next chapter, and that by Sodom in the next chapter such things are meant in the internal sense as are described here in Ezekiel, namely things belonging to self-love. But the description of Sodom here is milder because reference is made to the abominations of Jerusalem having been greater than those of Sodom, as is evident also from the Lord's words in Matthew,

Truly I say to you, It will be more tolerable for the land of Sodom and Gomorrah on the day of judgement than for that city. Matthew 10:15; Mark 6:11; Luke 10:12.

In John,

Their bodies will lie in the street of the great city which spiritually is called Sodom and Egypt. Revelation 11:8.

Here it is clear that 'Sodom' is not used to mean Sodom nor 'Egypt' to mean Egypt, for it is said that 'spiritually it is called Sodom and Egypt'. 'Sodom' stands for every evil stemming from self-love, and 'Egypt', used instead of Gomorrah, for every falsity derived from this.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.