Bible

 

Leviticus 7

Studie

   

1 Tento pak bude řád oběti za provinění; svatá svatých jest.

2 Na kterémž místě zabijí se obět zápalná, na témž zabijí i obět za vinu, a pokropí krví její oltáře svrchu vůkol.

3 Všecken pak tuk její obětovati bude z ní, ocas i tuk střeva přikrývající.

4 Též obě dvě ledvinky s tukem, kterýž jest na nich i na slabinách; a branici, kteráž jest na jatrách, s ledvinkami odejme.

5 I bude páliti to kněz na oltáři v obět ohnivou Hospodinu; obět za provinění jest.

6 Všeliký pohlaví mužského mezi kněžími jísti bude ji, na místě svatém jedena bude; svatá svatých jest.

7 Jakož obět za hřích, tak obět za vinu, jednostejné právo míti budou; knězi, kterýž by ho očišťoval, přináležeti bude.

8 Knězi pak, kterýž by něčí obět zápalnou obětoval, kůže té oběti zápalné, kterouž obětoval, přináležeti bude.

9 Nadto všeliká obět suchá, kteráž v peci pečena bude, a všecko, což na pánvici aneb v kotlíku strojeno bude, knězi, kterýž to obětuje, přináležeti bude.

10 Tolikéž všeliká obět suchá olejem zadělaná aneb upražená, všechněm synům Aronovým přináležeti bude, a to jednomu jako druhému.

11 Tento pak bude řád oběti pokojné, kterouž by obětoval Hospodinu:

12 Jestliže by ji obětoval v oběti chvály, tedy obětovati bude v obět chvály koláče nekvašené, olejem zadělané a oplatky nekvašené, olejem pomazané a mouku bělnou smaženou, s těmi koláči olejem zadělanými.

13 Mimo ty koláče také chléb kvašený obětovati bude obět svou, v obět chvály pokojných obětí svých.

14 A budeť obětovati z něho jeden pecník, ze vší té oběti Hospodinu obět ku pozdvižení, a ten přináležeti bude tomu knězi, kterýž kropil krví té oběti pokojné.

15 Maso pak obět, z té oběti chvály, jenž jest obět pokojná, v den obětování jejího jedeno bude, aniž co zůstane z něho do jitra.

16 Jestliže by pak z slibu aneb z dobré vůle obětoval obět svou, tolikéž v den obětování jejího jedena bude; a jestliže by co zůstalo z toho, tedy na druhý den jísti se bude.

17 Jestliže by pak co masa z té oběti zůstalo do třetího dne, ohněm spáleno bude.

18 Pakli by kdo předce jedl maso oběti pokojné dne třetího, nebudeť příjemný ten, kterýž ji obětoval, aniž přijata bude, ale ohavnost bude, a kdož by koli jedl je, ponese nepravost svou.

19 Též maso, kteréž by se dotklo něčeho nečistého, nebude jedeno, ale ohněm spáleno bude; maso pak jiné, kdož by koli čistý byl, bude moci jísti.

20 Nebo člověk, kterýž by jedl maso z oběti pokojné, kteráž jest Hospodinu obětována, a byl by poškvrněný: tedy vyhlazen bude člověk ten z lidu svého.

21 A kdož by se dotkl něčeho nečistého, buďto nečistoty člověka, buď hovada nečistého aneb všeliké ohavnosti nečisté, a jedl by maso z oběti pokojné, kteráž jest Hospodinu posvěcena: tedy vyhlazen bude člověk ten z lidu svého.

22 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:

23 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Žádného tuku z vola, aneb z ovce, aneb z kozy nebudete jísti.

24 Ačkoli tuk mrtvého a tuk udáveného hovada může užíván býti k všeliké potřebě, ale jísti ho nikoli nebudete.

25 Nebo kdož by koli jedl tuk z hovada, kteréž obětovati bude člověk v obět ohnivou Hospodinu, vyhlazen bude člověk ten, kterýž jedl, z lidu svého.

26 Tolikéž krve žádné jísti nebudete ve všech příbytcích svých, buď z ptactva, buď z hovada.

27 Všeliký člověk, kterýž by jedl jakou krev, vyhlazen bude z lidu svého.

28 Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:

29 Mluv k synům Izraelským a rci: Kdož by obětoval obět svou pokojnou Hospodinu, on sám přinese obět svou Hospodinu z obětí pokojných svých.

30 Ruce jeho obětovati budou obět ohnivou Hospodinu. Tuk s hrudím přinese, a hrudí aby bylo v obět sem i tam obracení před Hospodinem.

31 Páliti pak bude kněz tuk na oltáři, ale hrudí to zůstane Aronovi i synům jeho.

32 A plece pravé dáte knězi ku pozdvižení z obětí pokojných vašich.

33 Kdožkoli z synů Aronových obětovati bude krev obětí pokojných a tuk, tomu se dostane plece pravé na díl jeho.

34 Nebo hrudí sem i tam obracení a plece vzhůru pozdvižení vzal jsem od synů Izraelských z obětí pokojných jejich, a dal jsem je Aronovi knězi i synům jeho právem věčným od synů Izraelských.

35 Toť jest díl pomazání Aronova, a pomazání synů jeho z ohnivých obětí Hospodinových, ode dne toho, v kterémž jim přistoupiti rozkázal k vykonávání kněžství Hospodinu,

36 Kterýž přikázal Hospodin, aby jim ode dne, v kterémž jich pomazal, dáván byl od synů Izraelských právem věčným po rodech jejich.

37 Tenť jest řád oběti zápalné, oběti suché, oběti za hřích, oběti za vinu, a posvěcování i obětí pokojných,

38 Kteréž přikázal Hospodin Mojžíšovi na hoře Sinai toho dne, když přikázal synům Izraelským, aby obětovali oběti své Hospodinu na poušti Sinai.

   

Ze Swedenborgových děl

 

O Pánu # 9

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 65  
  

9. Že v širším smyslu se Zákonem chápe vše, co sepsal Mojžíš ve svých pěti knihách, vysvítá z následujících pasáží.

U Lukáše:

Abraham odpověděl bohatému člověku v pekle: „Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají! Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.” (Lukáše 16:29, 31)

U Jana:

Filip řekl Natanaelovi: „Nalezli jsme toho, o Němž psal Mojžíš v Zákoně i proroci.” (Jan 1:45)

U Matouše:

Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. (Matouše 5:17)

Všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. (Matouše 11:13)

U Lukáše:

Zákon a Proroci až do Jana; od té chvíle se zvěstuje království Boží. (Lukáše 16:16)

U Matouše:

Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon i Proroci. (Matouše 7:12)

Ježíš mu řekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem a celou svou duší a miluj svého bližního jako sám sebe.Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci. (Matouše 22:37, 39-40)

V těchto pasážích se Mojžíšem a Proroky i Zákonem a Proroky označuje vše, co se píše v Mojžíšových a prorockých knihách.

Že se Zákonem specificky míní vše, co napsal Mojžíš, je dále zjevné z následujícího:

U Lukáše:

Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s Ním předstoupili před Hospodina - jak je psáno v zákoně Páně: „Vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu” - a aby podle ustanovení zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata. A přinesli rodiče Ježíše do chrámu, aby splnili, co o dítěti předpisoval zákon. Vykonali pak vše řádně podle zákona Páně. (Lukáše 2:22-24, 27, 39)

V zákoně Mojžíš přikázal takové kamenovat. (Lukáše 8:5)

Zákon byl dán skrze Mojžíše. (Jan 1:17)

Z toho vysvítá, že tam, kde je jmenován Zákon či Mojžíš, tam se pojednává o věcech popisovaných v Mojžíšových knihách. (Podobně viz Matouš 8:4; Marek 10:2-4; 12:19; Lukáše 20:28, 37; Jan 3:14; 7:19, 51; 8:17; 19:7.)

Mojžíš zákonem také nazývá mnohé příkazy, jako například příkazy týkající se zápalné oběti (Lv 6:9; 7:37); obětí za hřích (Lv 6:25; 7:1-11); přídavné oběti (Lv 6:4); malomocenství (Lv 14:2); žárlivosti (Numeri 5:29-30); řádu pro nazíra (Numeri 6:13, 21). Sám Mojžíš nazývá své knihy zákonem:

I napsal Mojžíš tento zákon a předal jej kněžím, Lévitům, kteří nosili schránu Hospodinovy smlouvy, a přikázal jim: „Vezměte knihu tohoto zákona a uložte ji po straně schrány smlouvy Hospodina.” (Deuteronomium 31:9, 11, 26)

Byla uložena po straně schrány, neboť uvnitř schrány jsou kamenné desky, jež jsou zákonem v užším smyslu. Později byly Mojžíšovy knihy nazvány Knihou zákona:

Velekněz Chilkijáš řekl píšaři Šafanovi: „Nalezl jsem v Hospodinově domě knihu Zákona.” Když král uslyšel slova knihy Zákona, roztrhl své roucho. (2. Královská 22:8, 11; 23:24)

  
/ 65  
  

Many thanks to Lenka Máchová for her permission to use her translation on this site.