'Wilderness' signifies something with little life in it, as described in the internal sense in Luke 1:80 'Wilderness' signifies somewhere there is no good because there is no truth. 'Wilderness,' as in Jeremiah 23:10, signifies the Word when it is adulterated.

(Odkazy: Arcana Coelestia 1927; Jeremiah 10, 23)

488. Že dny představují duchovní stavy obecně, zatímco roky reprezentují konkrétní duchovní stavy, je zřejmé z Bible, jako např. u Ezechiela 22:4:

„Zavinilo jsi, že se přiblížily tvé dny a docházejí tvá léta.“

Zde se mluví o lidech, kteří činí něco zavrženíhodného a naplní míru svých hříchů. Duchovní stav obecně tedy popisují dny (lidé činí něco zavrženíhodného), zatímco duchovní stav konkrétně popisují roky (naplní míru svých hříchů).

Dále v žalmech 61:7:

„Přidávej dny králi, kéž jsou jeho léta z pokolení do pokolení.“

Zde se mluví o Pánu a Jeho království, kde dny a roky symbolizují duchovní stav Jeho království.

V úryvku z žalmu 77:6::

„Myslím na dny dávnověké, na pradávná léta.“

Dny dávnověké symbolizují duchovní stavy Nejstarší církve a pradávná léta duchovní stavy Staré církve.

Izajáš 63:4:\n\n„… vyhlásit rok Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící,… “ (Český studijní překlad)

Zde jak dny, tak roky symbolizují duchovní stavy.

V knize Pláč 5:21:

„… obnov naše dny jak za dnů dávnověkých.“

Zde dny symbolizují duchovní stav těch lidí.

II. V citátu z knihy Joel 2:1, 2, čteme::

„… přichází den Hospodinův. Je blízko den tmy a temnot, den oblaku a mrákoty. …rozprostírá se lid … jakého nebylo od věků, aniž kdy bude po něm až do let posledního pokolení.“

Zde den označuje duchovní stav stínu, temnoty a nejasnosti, a to jak jednotlivce, tak obecně.

Dále u Zachariáše 3:9-10:

„… odklidím nepravost této země v jediném dni. Onoho dne pak, je výrok Hospodina zástupů, pozvete jeden druhého pod vinnou révu a pod fíkovník.“

A u Zachariáše 14:7::

„A nastane den jediný, známý jen Hospodinu, kdy nebude den ani noc; i za večerního času bude světlo.“

Zde je myšlen duchovní stav mysli, protože je řečeno, že přijde den, kdy nebude ani den, ani noc a že bude večer světlo. Stejnou myšlenku vyjadřuje 4. přikázání (5. Mojžíšova 5:16; 25:15)::

„Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys byl dlouho živ a dobře se ti vedlo na zemi.“

Kde slova abys dlouho živ byl nevyjadřují délku pozemského života, ale stav štěstí.

III. V doslovném textu se musí zdát, že den symbolizuje čas, ale den ve vnitřním smyslu znamená duchovní stav. Andělé, kteří se zabývají jenom vnitřním smyslem Písma, nevědí, co je to čas, protože nemají ani slunce, ani měsíc, které by rozdělovaly čas do určitých úseků. Díky tomu tito andělé nevědí, co jsou dny a roky, znají jenom duchovní stavy a jejich změny. Proto pro anděly, pro něž je reálný jenom vnitřní smysl, nic, co se vztahuje k hmotě, prostoru a času, neexistuje. Stejně jako v doslovném textu následujícího úryvku z Ezechiela 30:3::

„Neboť blízko je den, blízko je den Hospodinův, den mračna, nastane čas národů.“

A z Joela 1:15:

„Běda, ten den! Blízko je den Hospodinův! Přivalí se jako zhouba… “

Den mračna symbolizuje mrak neboli nepravdu, čas národů symbolizuje národy neboli zlo, den Hospodinův reprezentuje vypleňování. Když je odstraněna představa času, zbývá představa stavu těch věcí, které v tomto čase existovaly. Stejné je to s dny a roky, které jsou tak často zmiňovány v této kapitole.