'Wilderness' signifies something with little life in it, as described in the internal sense in Luke 1:80 'Wilderness' signifies somewhere there is no good because there is no truth. 'Wilderness,' as in Jeremiah 23:10, signifies the Word when it is adulterated.

(Odkazy: Arcana Coelestia 1927)

31. I. Veliká světla (Genesis 1:14-17), která znamenají lásku a víru, jsou v Bibli nazývána slunce, měsíc a hvězdy. To je zřejmé z knih proroků, např. z knihy Ezechiel 32:7-8:

„Až budeš zhasínat, zakryji nebesa, zatemním jejich hvězdy, slunce zakryji oblakem a měsíc nevydá světlo. Zatemním nad tebou na nebi všechna jasná světla, na tvou zemi sešlu tmu, je výrok Panovníka Hospodina.“

V tomto citátu se mluví o faraonovi a Egypťanech, kteří v Bibli reprezentují vědomosti a smyslovost (pozn. překl.: nikoli nutně hříšnou, ale často přehnaně užívanou). V uvedeném úryvku smyslovost a holé vědomosti zničily lásku a víru. Podobně v Izajášovi:

„Hle, přichází den Hospodinův, nelítostný, s prchlivostí a planoucím hněvem, aby zemi změnil v spoušť a vymýtil z ní její hříchy. Nebeské hvězdy a souhvězdí se nezatřpytí svým světlem, slunce se při svém východu zatmí, měsíc svým světlem nezazáří.“ (Izajáš 13:9-10)

A také v Joelovi:

„Trubte na polnici na Sijónu, křičte na poplach na mé svaté hoře, ať se třesou všichni obyvatelé země, neboť přichází den Hospodinův. Je blízko den tmy a temnot, den oblaku a mrákoty. Jako úsvit po horách se rozprostírá lid četný a mocný, jakého nebylo od věků, aniž kdy bude po něm až do let posledního pokolení.“ (Joel 2:1-2)

„Před ním se roztřese země, zachvějí nebesa, slunce a měsíc se zachmuří a hvězdy ztratí svou zář.“ (Joel 2:10)

II. Dále v Izajášovi, kde se mluví o příchodu Pána a osvícení pohanů, tudíž o nové církvi a obzvláště o všech, kdo jsou v temnotě a obdrží světlo a jsou v procesu znovuzrození:

„Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva. Hle, temnota přikrývá zemi, soumrak národy, ale nad tebou vzejde Hospodin a ukáže se nad tebou jeho sláva. K tvému světlu přijdou pronárody a králové k jasu, jenž nad tebou vzejde.“ (Izajáš 60:1-3)

„Tvé slunce nikdy nezapadne, tvůj měsíc nebude ubývat, neboť Hospodin ti bude světlem věčným. Dny tvého smutku skončily.“ (Izajáš 60:20)

Podobně v žalmech:

„Nebesa učinil důmyslně, jeho milosrdenství je věčné. Zemi na vodách překlenul oblohou, jeho milosrdenství je věčné. Učinil veliká světla, jeho milosrdenství je věčné. Slunce, aby vládlo ve dne, jeho milosrdenství je věčné. Měsíc a hvězdy, aby vládly v noci, jeho milosrdenství je věčné.“ (žalmu 136:5-9)

„Chvalte ho, slunce s měsícem, chvalte ho, všechny jasné hvězdy. Chvalte ho, nebesa nebes, rovněž vody nad nebesy… “ (žalmu 148:3-4)

III. Ve všech těchto uvedených biblických citátech světla znamenají lásku a víru. Protože světla symbolizovala lásku k Pánu a víru v Něho, bylo v židovské církvi nařízeno udržovat od večera do rána trvalé světlo. Všechna nařízení v židovské církvi totiž symbolizovala záležitosti týkající se Pána. O tomto světle je psáno:

„Ty pak přikážeš Izraelcům, aby ti přinášeli čistý vytlačený olivový olej ke svícení, aby bylo možno udržovat ustavičně svítící kahan. Ve stanu setkávání před oponou, která bude zakrývat svědectví, bude o něj pečovat Áron se svými syny před Hospodinem od večera do rána. To je mezi Izraelci provždy platné nařízení pro všechna pokolení.“ (Exodus 27:20-21)

Světla symbolizují lásku a víru, které Pán zažehává, aby dávaly světlo vnitřnímu člověku a prostřednictvím vnitřního člověka vnějšímu člověku. Podrobněji o tom viz č. 9783.