Bible

 

Ozeáš 2

Studie

   

1 Rcete bratřím vašim: Ó lide můj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství došlá.

2 Odpor veďte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a že já nejsem muž její, leč odvaruje smilství svých od tváři své, a cizoložství svých z prostřed prsí svých,

3 Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den narození svého, a učině ji podobnou poušti, a obrátě ji jako v zemi vyprahlou, umořil bych ji žízní.

4 Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z smilstva.

5 Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodička jejich; říká zajisté: Půjdu za frejíři svými, kteříž mi dodávají chleba mého, vody mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápojů mých.

6 A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla.

7 Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní.

8 Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále.

9 Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její,

10 A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé.

11 A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím.

12 Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní.

13 A budu na ní vyhledávati dnů Bálů,v nichž jim kadí, a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin.

14 Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu.

15 A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské.

16 I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a nebudeš mne volati více: Báli můj.

17 Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou více v jménu svém.

18 A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně.

19 I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.

20 Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.

21 I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi.

22 Země pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty věci vyslyší Jezreele.

23 Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Pravé křesťanství # 51

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 853  
  

51. Ve Slově se výraz „spravedlnost“ týká lásky a „soud“ moudrosti. Nyní tedy uvedu několik pasáží vypovídajících o tom, že Bůh řídí svět prostřednictvím těchto dvou kvalit.

Jehovo, spravedlnost a soud jsou pilíře Tvého trůnu. (Ž 89:15)

Kdo se chlubí, ať se chlubí v tom, že Já Jehova vykonávám soud a spravedlnost na zemi. (Jr 9:24)

Vyvýšen bude Jehova, neboť On naplňuje zemi spravedlností a soudem. (Iz 33:5)

Povalí se jako voda soud a spravedlnost jako potok silný. (Am 5:24)

Jehovo, Tvoje spravedlnost je jako Boží hory, nezměrná hlubokost jsou Tvoje soudy. (Ž 36:7)

Jehova vyvede Tvou spravedlnost jako světlo a Tvůj soud jako poledne. (Ž 37:6)

Jehova bude soudit svůj lid v spravedlnosti a své chudé v soudu. (Ž 72:2)

Když se učím Tvým spravedlivým soudům, sedmkrát za den Tě chválím za Tvé spravedlivé soudy. (Ž 119:7,164)

Zasnoubím se Ti v spravedlnosti a v soudu. (Oz 2:19)

Sión bude vykoupen v soudu a ti, kdo se navrátili, v spravedlnosti. (Iz 1:27)

Usedne na trůně Davidově a nad jeho královstvím, upevní je soudem a spravedlností. (Iz 9:7)

Vzbudím Davidovi výhonek spravedlivý. Kralovat bude jako král a bude v zemi uplatňovat soud a spravedlnost. (Jr 23:5; 33:15)

I na mnoha dalších místech čteme, že se má uplatňovat soud a spravedlnost, například u Izajáše 1:21; 5:16; 58:2; Jeremjáše 4:2; 22:3.  13.  15; Ezechiela 18:5; 33:14.  16.  19; Ámose 6:12; Micheáše 7:9; v Deuteronomiu 33:21 a u Jana 16:8.  10.  11. 52. 2. Boží všemohoucnost, vševědoucnost a všudypřítomnost nemůžeme pochopit, pokud nevíme, co to je Řád, a dokud nezjistíme, že tento řád je Bůh a že Bůh tento řád zavedl současně se stvořením do vesmíru jako celku i do všeho, co se v něm nachází. Rozsah a charakter absurdit, jež se vloudily do lidských myslí, a tedy i do církve, skrze hlavy jejích reformátorů v důsledku toho, že nepochopili řád, v němž Bůh stvořil vesmír a vše v něm, se ozřejmí v následujících odstavcích [56-58]. Postačí k tomu, že tyto absurdity vyjmenujeme.

Nyní však otevřeme pojednání o řádu jeho obecnou definicí, jež zní: „Řád je kvalita uspořádání, vymezení a aktivit částí, substancí či entit, jež vytvářejí formu. Výsledkem je stav, který je dokonalý, když jej ze své lásky vytváří moudrost, a nedokonalý, když jej z chtivosti zplodí nezdravý rozum.

Tato definice používá termíny substance, forma a stav. Substancí míníme také formu, protože každá substance je formou a kvalita této formy je jejím stavem. Jeho dokonalost, či nedokonalost je důsledkem řádu.

Jelikož však jde o metafyzické úvahy, jsou nutně obestřeny temnotou. Ta však bude rozptýlena v následujícím textu, kde použiji příklady, které tento předmět osvětlí.

  
/ 853  
  

Many thanks to Lenka Máchová for her permission to use her translation on this site.