Bible

 

Ozeáš 2

Studie

   

1 Rcete bratřím vašim: Ó lide můj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství došlá.

2 Odpor veďte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a že já nejsem muž její, leč odvaruje smilství svých od tváři své, a cizoložství svých z prostřed prsí svých,

3 Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den narození svého, a učině ji podobnou poušti, a obrátě ji jako v zemi vyprahlou, umořil bych ji žízní.

4 Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z smilstva.

5 Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodička jejich; říká zajisté: Půjdu za frejíři svými, kteříž mi dodávají chleba mého, vody mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápojů mých.

6 A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla.

7 Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní.

8 Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále.

9 Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její,

10 A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé.

11 A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím.

12 Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní.

13 A budu na ní vyhledávati dnů Bálů,v nichž jim kadí, a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin.

14 Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu.

15 A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské.

16 I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a nebudeš mne volati více: Báli můj.

17 Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou více v jménu svém.

18 A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně.

19 I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.

20 Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.

21 I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi.

22 Země pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty věci vyslyší Jezreele.

23 Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Apocalypse Revealed # 334

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 962  
  

334. As a fig tree drops its late figs when it is shaken by a mighty wind. This symbolically means, by reasonings of the natural self divorced from the spiritual self.

We say that this is its symbolic meaning even though the characterization is a metaphor, because all metaphors in the Word are at the same time correspondent expressions, and they cohere in the spiritual sense with the subject being addressed.

Such is the case here. For a fig tree by correspondence symbolizes a person's natural goodness conjoined with his spiritual goodness, and here, in an opposite sense, a person's natural goodness divorced from his spiritual goodness, which is not good. Moreover, because the natural self divorced from the spiritual self corrupts by its reasonings any concepts of goodness and truth, symbolized by the stars, it follows that this is what is symbolized by a fig tree shaken by a mighty wind.

That a wind or a storm symbolizes reasoning is apparent from many passages in the Word, but because we are dealing with a metaphor, it is not necessary for us to cite them here.

A fig tree symbolizes a person's natural goodness because every tree symbolizes some element of the church in a person, and so also the person himself in respect to it. By way of confirmation we cite the following:

All the host of heaven... shall fall down, as the leaf falls from the vine, and as it falls from a fig tree. (Isaiah 34:4)

I will surely consume them... No grapes shall be on the vine, nor figs on the fig tree, and the leaf shall float down. (Jeremiah 8:13)

All your strongholds are as fig trees with their first ripe figs, which, if they are shaken, fall into the mouth of the eater. (Nahum 3:12)

And so also elsewhere, as in Jeremiah 24:2-3, 5, 8; Mark 11:12-14, 20-26; Luke 6:44; 13:6-9. In these places a fig tree has exactly this meaning.

  
/ 962  
  

Many thanks to the General Church of the New Jerusalem, and to Rev. N.B. Rogers, translator, for the permission to use this translation.