Bible

 

Genesis 5

Studie

   

1 Tato jest kniha rodů Adamových. V ten den, v kterémž stvořil Bůh člověka, ku podobenství Božímu učinil ho.

2 Muže a ženu stvořil je a požehnal jim, a nazval jméno jejich Adam v ten den, když stvořeni jsou.

3 Byl pak Adam ve stu a třidcíti letech, když zplodil syna ku podobenství svému a k obrazu svému, a nazval jméno jeho Set.

4 I bylo dnů Adamových po zplození Seta osm set let, a plodil syny a dcery.

5 A tak bylo všech dnů Adamových, v kterýchž byl živ, devět set a třidceti let, i umřel.

6 Set pak byl ve stu a pěti letech, když zplodil Enosa.

7 A po zplození Enosa živ byl Set osm set a sedm let, a plodil syny a dcery.

8 I bylo všech dnů Setových devět set a dvanácte let, i umřel.

9 Byl pak Enos v devadesáti letech, když zplodil Kainana.

10 A po zplození Kainana živ byl Enos osm set a patnácte let, a plodil syny a dcery.

11 I bylo všech dnů Enosových devět set a pět let, i umřel.

12 Kainan pak byl v sedmdesáti letech, když zplodil Mahalaleele.

13 A po zplození Mahalaleele živ byl Kainan osm set a čtyřidceti let, a plodil syny a dcery.

14 I bylo všech dnů Kainanových devět set a deset let, i umřel.

15 Mahalaleel pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Járeda.

16 A po zplození Járeda živ byl Mahalaleel osm set a třidceti let, a plodil syny a dcery.

17 I bylo všech dnů Mahalaleelových osm set devadesáte a pět let, i umřel.

18 Járed pak byl ve stu šedesáti a dvou letech, když zplodil Enocha.

19 A po zplození Enocha živ byl Járed osm set let, a plodil syny a dcery.

20 I bylo všech dnů Járedových devět set šedesáte a dvě létě, i umřel.

21 Enoch pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Matuzaléma.

22 A chodil Enoch stále s Bohem po zplození Matuzaléma tři sta let, a plodil syny a dcery.

23 I bylo všech dnů Enochových tři sta šedesáte a pět let.

24 A chodil Enoch stále s Bohem a nebyl více vidín; nebo vzal ho Bůh.

25 Matuzalém pak byl ve stu osmdesáti sedmi letech, když zplodil Lámecha.

26 A po zplození Lámecha živ byl Matuzalém sedm set osmdesáte a dvě létě, a plodil syny a dcery.

27 I bylo všech dnů Matuzalémových devět set šedesáte a devět let, i umřel.

28 Lámech pak byl ve stu osmdesáti a dvou letech, když zplodil syna,

29 Jehož jméno nazval Noé, řka: Tento nám odpočinutí způsobí od díla našeho,od práce rukou našich, kterouž máme s zemí, jížto zlořečil Hospodin.

30 A živ byl Lámech potom, když zplodil Noé, pět set devadesáte a pět let, a plodil syny a dcery.

31 I bylo všech dnů Lámechových sedm set sedmdesáte a sedm let, i umřel.

32 A když byl Noé v pěti stech letech, zplodil Sema, Chama a Jáfeta.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 521

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

521. 'He was no more for God took him' means that that doctrine reserved for use by descendants. He was no more. As regards Enoch, that which the Most Ancient Church had perceived, as has been stated, was converted by him into doctrine, something that had not been allowed to people of that period. For knowing something from perception is altogether different from learning it from doctrine. People who have perception have no need to learn through the channel of formulated doctrine what they know already. Take, for the sake of illustration, someone who knows already how to think clearly. He has no need to learn rules on how to think. If he did so his ability to think clearly would perish, as happens to people buried in the dust of sheer intellectualism. In the case of people whose knowledge comes from perception, the Lord grants them to know what good and truth are through an internal channel, while those who learn from doctrine are granted it by an external channel, that is, by way of the physical senses. The difference between the two is like that between light and darkness. Furthermore the perceptions of the celestial man lie beyond all description, for they enter into the smallest details and are for ever varied according to states and attendant circumstances. Now as it was foreseen that the perceptivity of the Most Ancient Church would perish, and that subsequently people would learn what truth and good were by means of doctrines, that is, they would come to the light by way of darkness, it is therefore said here that 'God took him', which is to say, He preserved such doctrine for the use of descendants.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.