Bible

 

Genesis 40

Studie

   

1 Stalo se potom, že šeňkýř krále Egyptského a pekař provinili proti pánu svému, králi Egyptskému.

2 I rozhněval se Farao na oba úředníky své, na vládaře nad šeňkýři, a na vládaře nad pekaři.

3 A dal je do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, do věže žalářné, v místo, v němž Jozef vězněm byl.

4 I postavil jim nejvyšší nad drabanty Jozefa k službě; a byli drahně dní u vězení.

5 I měli sen oba dva, každý z nich sen svůj noci jedné, každý podlé vyložení sna svého, šeňkýř i pekař krále Egyptského, kteříž seděli v věži.

6 Tedy přišel k nim Jozef ráno, a hleděl na ně; a aj, byli smutní.

7 I optal se těch úředníků Faraonových, kteříž s ním byli v vězení v domě pána jeho, řka: Proč jsou dnes tváři vaše smutnější?

8 Kteřížto odpověděli jemu: Měli jsme sen, a nemáme, kdo by jej vyložil. I řekl jim Jozef: Zdaliž Boží nejsou výkladové? Pravte mi medle.

9 Tedy správce nad šeňkýři vypravoval sen svůj Jozefovi, a řekl jemu: Zdálo se mi ve snách, že jsem viděl před sebou vinný kmen,

10 A na tom kmenu tři ratolesti; a ten kmen jako by pupence pouštěl, a vycházel květ jeho, až k sezrání přišli hroznové jeho.

11 A já maje koflík Faraonův v ruce své, bral jsem hrozny, a vytlačoval je do koflíka Faraonova, a podával jsem koflíka Faraonovi do rukou.

12 I řekl jemu Jozef: Toto jest vyložení jeho: Ti tři révové jsou tři dnové.

13 Po třech dnech povýší Farao hlavy tvé, a k úřadu tvému tě navrátí; i budeš podávati koflíka Faraonova do ruky jeho podlé obyčeje prvního, když jsi byl šeňkýřem jeho.

14 Ale mějž mne v své paměti, kdyžť se dobře povede; a učiň, prosím, se mnou to milosrdenství, abys zmínku učinil o mně před Faraonem, a vysvobodil mne z domu tohoto.

15 Nebo kradmo jsem vzat z země Židovské; a zde jsem ničeho neučinil, pročež by mne do tohoto vězení dali.

16 Vida pak správce nad pekaři, že dobře vyložil, řekl Jozefovi: Mně také zdálo se ve snách, ano tři košové pletení na hlavě mé.

17 A v koši vrchním byli všelijací pokrmové Faraonovi dílem pekařským strojení, a ptáci jedli je z koše nad hlavou mou.

18 I odpověděl Jozef a řekl: Toto jest vyložení jeho: Tři košové jsou Tři dnové.

19 Po třech dnech odejme tobě Farao hlavu tvou, a oběsí tě na dřevě; i budou jísti ptáci maso tvé s tebe.

20 Tedy stalo se v den třetí, v den pamatný narození Faraonova, že učinil hody všechněm služebníkům svým; i počítal hlavu vládaře nad šeňky, i hlavu vládaře nad pekaři, mezi služebníky svými.

21 A navrátil nejvyššího nad šeňky k místu jeho, aby podával koflíku Faraonovi do ruky.

22 Vládaře pak nad pekaři oběsil, tak jakž jim byl sen vyložil Jozef.

23 A nezpomenul správce nad šeňky na Jozefa, ale zapomenul na něj.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 5150

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

5150. And Joseph answered and said. That this signifies revelation from perception, from the celestial in the natural, is evident from the signification of “answering and saying,” as being revelation from perception (of which above, see n. 5121); and from the representation of Joseph, as being the celestial in the natural (n. 5086, 5087, 5106). That here “Joseph” is the celestial in the natural, is because the subject here treated of is the natural. In regard to the celestial and the spiritual the case is this. The celestial itself and the spiritual itself which flow into heaven from the Divine of the Lord dwell principally in the interior rational; for there the forms are more perfect, and are accommodated to reception; nevertheless the celestial and spiritual from the Divine of the Lord flow into the exterior rational also, and likewise into the natural; and this both mediately and immediately-mediately through the interior rational, and immediately from the Lord’s very Divine. That which flows in immediately disposes, and that which flows in mediately is disposed. This is the case in the exterior rational, and in the natural; and hence it is evident what is meant by the celestial in the natural.

[2] The celestial is from the Divine good, and the spiritual is from the Divine truth, both of them being from the Lord; and when these are in the rational they are called the celestial and the spiritual in the rational; and when in the natural, the celestial and the spiritual in the natural. By the “rational” and the “natural” is meant the man himself, insofar as he is formed to receive the celestial and the spiritual; but by the “rational” is meant his internal, and by the “natural” his external. Through influx and according to the reception, a man is called celestial or spiritual-celestial if the Lord’s Divine good is received in the will part, spiritual if it in received in the intellectual part.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.