Bible

 

Genesis 4

Studie

   

1 Adam pak poznal Evu ženu svou, kterážto počavši, porodila Kaina a řekla: Obdržela jsem muže na Hospodinu.

2 A opět porodila bratra jeho Abele. I byl Abel pastýř ovcí, a Kain byl oráč.

3 Po mnohých pak dnech stalo se, že obětoval Kain z úrody zemské obět Hospodinu.

4 Ano i Abel také obětoval z prvorozených věcí stáda svého, a z tuku jejich. I vzhlédl Hospodin na Abele a na obět jeho.

5 Na Kaina pak a na obět jeho nevzhlédl. Protož rozlítil se Kain náramně, a opadla tvář jeho.

6 I řekl Hospodin Kainovi: Proč jsi se tak rozpálil hněvem? A proč jest opadla tvář tvá?

7 Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.

8 I mluvil Kain k Abelovi bratru svému. Stalo se pak, když byli na poli, že povstav Kain proti Abelovi bratru svému, zabil jej.

9 I řekl Hospodin Kainovi: Kdež jest Abel bratr tvůj? Kterýž odpověděl: Nevím. Zdaliž jsem já strážným bratra svého?

10 I řekl Bůh: Co jsi učinil? Hlas krve bratra tvého volá ke mně z země.

11 Protož nyní zlořečený budeš i od té země, kteráž otevřela ústa svá, aby přijala krev bratra tvého z ruky tvé.

12 Když budeš dělati zemi, nebude více vydávati moci své tobě; tulákem a běhounem budeš na zemi.

13 I řekl Kain Hospodinu: Většíť jest nepravost má, než aby mi odpuštěna býti mohla.

14 Aj, vyháníš mne dnes z země této, a před tváří tvou skrývati se budu, a budu tulákem a běhounem na zemi. I přijde na to, že kdo mne koli nalezne, zabije mne.

15 I řekl mu Hospodin: Zajisté kdo by koli zabil Kaina, nad tím sedmnásobně mštěno bude. Pročež vložil Hospodin znamení naKaina, aby ho žádný nezabil, kdo by jej koli nalezl.

16 Tedy odšed Kain od tváři Hospodinovy, bydlil v zemi Nód, k východní straně naproti Eden.

17 Poznal pak Kain ženu svou, kterážto počala a porodila Enocha. I stavěl město, a nazval jméno města toho jménem syna svého Enoch.

18 I narodil se Enochovi Irád, a Irád zplodil Maviaele, Maviael pak zplodil Matuzaele, a Matuzael zplodil Lámecha.

19 Vzal sobě pak Lámech dvě ženy; jméno jedné Ada, a jméno druhé Zilla.

20 I porodila Ada Jábale, kterýž byl otec přebývajících v staních a stádo pasoucích.

21 A jméno bratra jeho Jubal; ten byl otec všech hrajících na harfu a nástroje hudebné.

22 A Zilla také porodila Tubalkaina, kterýž byl řemeslník všelikého díla od mědi a od železa. Sestra pak Tubalkainova byla Noéma.

23 I řekl Lámech ženám svým, Adě a Zille: Slyšte hlas můj, ženy Lámechovy, poslouchejte řeči mé, že jsem zabil muže k ráně své a mládence k zsinalosti své.

24 Jestližeť sedmnásobně pomštěno bude pro Kaina, tedy pro Lámecha sedmdesátekrát sedmkrát.

25 Poznal pak ještě Adam ženu svou, i porodila syna a nazvala jméno jeho Set; nebo řekla: Dal mi Bůh jiné símě místo Abele, kteréhož zabil Kain.

26 Setovi pak také narodil se syn, a nazval jméno jeho Enos. Tehdáž začalo se vzývání jména Hospodinova.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Tajemství nebe # 420

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

420. V Písmu jsou zmíněny různé hudební nástroje, z nichž každý má svůj vlastní symbolismus, což bude - díky Božímu milosrdenství - vysvětleno na příhodném místě. Nyní se však omezíme pouze na to, co je řečeno v žalmu 27:6:

„A teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem sebe. V jeho stanu budu obětovat oběti radostných výkřiků, budu zpívat a opěvovat Hospodina.“

Stan reprezentuje to, co je nebeské a výkřiky, zpěv a opěvování reprezentují, co je duchovní.

Dále žalmu 33:1-4::

„Zaplesejte (dle Swedenborga - zpívejte), spravedliví, Hospodinu, přímým lidem sluší se ho chválit. Hospodinu vzdejte chválu při citeře, zpívejte mu žalmy s harfou o deseti strunách. Zpívejte mu novou píseň, hrejte dobře za hlaholu polnic. Neboť slovo Hospodinovo je přímé, v každém svém díle je věrný.“

Vše to je řečeno o pravdách víry neboli o náboženských pravdách.

II. Duchovní záležitosti, tj. pravdy a dobra, kterými se zabývá víra, byly oslavovány harfou a strunnými nástroji, zpěvem a podobným způsobem. Svaté neboli nebeské záležitosti víry byly oslavovány dechovými nástroji (např. trubkami). Proto se užívalo tolika nástrojů v chrámě a proto je tak často řečeno, že určité nástroje byly využity při oslavě toho či onoho a tímto způsobem se nástroje staly představiteli toho, co původně jenom oslavovaly.

III. žalmu 71:22-23:

„A já strunným nástrojem ti budu vzdávat chválu, Bože můj, za tvoji věrnost, s citerou ti budu zpívat žalmy, Svatý Izraele. Ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy, i má duše tebou vykoupená.“

Zde nástroje představují pravdy víry neboli náboženské pravdy.

žalmu 147:7::

„Zpívejte Jahvovi děkovnou píseň, zpívejte chvály našemu Bohu za zvuku harf!“ (překlad Vladimíra Šrámka)

Děkovná píseň se vztahuje k nebeským záležitostem víry, a proto se zde zmiňuje Jahve (Hospodin); slova zpívat chvály s harfou se vztahují k duchovním záležitostem víry, proto se mluví o Bohu a nikoli o Hospodinu.

Dále žalmu 149:3:

„Ať chválí tancem jeho jméno, ať ho opěvují s tamburínou a lyrou.“ (Český studijní překlad)

Tamburína reprezentuje dobro a lyra pravdu. Obé je zde chváleno - jak pravda, tak i dobro.

IV. žalmu 150:3-5::

„Chvalte jej zvukem trouby, chvalte jej na loutnu a citaru. Chvalte jej na buben a píšťalu (dle Swedenborga - tancem), chvalte jej na husle a varhany. Chvalte jej na cymbály hlasité, chvalte jej na cymbály zvučné.“ (Bible kralická)

Tyto nástroje reprezentují dobra a pravdy, jež lidé chválí. Ať se nikdo nedomnívá, že by bylo zmíněno tolik nástrojů, pokud by neměly zvláštní symboliku.

Dále žalmu 43:3-4::

„Sešli své světlo a svou pravdu, ty ať mě vedou a přivedou na tvou svatou horu, do tvých příbytků. Přistoupím k Božímu oltáři, k Bohu, své jásavé radosti, a budu ti vzdávat chválu na lyru, Bože, můj Bože!“

Zde se opět mluví o poznatcích, které se vztahují k pravdě a dobru.

V. U Izajáše se píše o věcech vztahujících se k víře a k náboženským znalostem::

„Vezmi citeru, obcházej město,… hezky hrej, zpívej píseň za písní, ať se připomeneš.“ (Izajáš 23:16)

Totéž je ještě zřetelněji vyjádřeno ve Zjevení Janově 5:8:

„… čtyři živé bytosti (dle Swedenborga - zvířata) i čtyřiadvacet starších padlo před Beránkem; každý měl harfu a zlaté misky plné kadidel, což jsou modlitby svatých.“ (Český studijní překlad)

Každému musí být zřejmé, že zvířata ani starci neměli loutny, ty totiž symbolizují pravdy víry, čili náboženské pravdy, a zlaté nádoby plné kadidel reprezentují dobra pocházející z víry.

Zmíněná hudba vyluzovaná těmito nástroji se v žalmech 42:5; 69:31 nazývá chvály a díkůvzdání.

Také v Janově zjevení 14:2-3:

„A slyšel jsem hlas z nebe jako hukot množství vod a jako zvuk mocného hřmění; a znělo to, jako když hudebníci rozezvučí své nástroje.“

Dále:

„… Stáli na tom jiskřícím moři, měli Boží loutny.“ (Zjevení Janovo 15:2)

Je zajímavé, že andělé a duchové rozlišují tóny na základě rozdílů v dobru a pravdě, a to zejména při zpěvu a hře na nástroje, ale také při hovoru. Pokud tyto tóny neladí, andělé a duchové jim odmítají naslouchat. Výsledkem je souznění mezi hlasy a nástroji na jedné straně a charakterem a podstatou dobra a pravdy na straně druhé.

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6