Bible

 

Genesis 38

Studie

   

1 Stalo se pak v ten čas, že sstupuje Juda od bratří svých, uchýlil se k muži Odolamitskému, jehož jméno bylo Híra.

2 I uzřel tam Juda dceru muže Kananejského, kterýž sloul Sua; a pojav ji, všel k ní.

3 Kterážto počala a porodila syna; i nazval jméno jeho Her.

4 A počavši opět, porodila syna; a nazvala jméno jeho Onan.

5 Porodila pak ještě syna, jehož jméno nazvala Séla. A byl Juda v Chezib, když ona jej porodila.

6 I dal Juda Herovi prvorozenému svému manželku, jménem Támar.

7 A byl Her, prvorozený Judův, zlý před očima Hospodina; i zabil jej Hospodin.

8 Tedy řekl Juda Onanovi: Vejdi k ženě bratra svého, a podlé příbuznosti pojmi ji, abys vzbudil símě bratru svému.

9 Věděl pak Onan, že to símě nebude jeho. Protož kdykoli vcházel k ženě bratra svého, vypouštěl símě na zem, aby nezplodil synů bratru svému.

10 I nelíbilo se Hospodinu to, co dělal Onan; protož ho také zabil.

11 Tedy řekl Juda k Támar nevěstě své: Pobuď v domě otce svého vdovou, dokudž nedoroste Séla, syn můj. (Nebo řekl: Aby on také neumřel, jako i bratří jeho.) I odešla Támar, a bydlila v domě otce svého.

12 A po mnohých dnech umřela dcera Suova, manželka Judova. Kterýžto potěšiv se zas, šel do Tamnas k těm, kteříž střihli ovce jeho, a s ním Híra Odolamitský, přítel jeho.

13 I oznámeno jest Támar těmito slovy: Aj, tchán tvůj vstupuje do Tamnas, aby střihl ovce své.

14 Tedy ona složivši s sebe šaty své vdovské, zavila se v rouchu, a oděla se a seděla na rozcestí, kudy se jde do Tamnas. Nebo viděla, že Séla dorostl, a že není dána jemu za manželku.

15 Kteroužto uzřev Juda, za to měl, že jest nevěstka; nebo zakryla tvář svou.

16 Protož uchýliv se k ní s cesty, řekl: Dopusť medle, ať vejdu k tobě. (Nebo nevěděl, aby nevěsta jeho byla.) I řekla: Co mi dáš, jestliže vejdeš ke mně?

17 Odpověděl: Pošliť kozelce z stáda. Dí ona: Kdybys něco zastavil, dokavadž nepošleš.

18 I řekl: Cožť mám dáti v zástavě? Odpověděla ona: Pečetní prsten svůj, a halži svou, a hůl svou, kterouž máš v ruce své. I dal jí, a všel k ní; a počala z něho.

19 Tedy vstavši, odešla, a sňavši rouchu svou s sebe, oblékla se v šaty své vdovské.

20 I poslal Juda kozelce po příteli svém Odolamitském, aby vzal zase základ od ženy. A nenalezl jí.

21 I ptal se mužů toho místa, řka: Kde jest ta nevěstka, kteráž seděla na rozcestí této cesty? Řekli oni: Nebylotě zde nevěstky.

22 Tedy navrátiv se k Judovi, řekl: Nenašel jsem jí; a také muži místa toho pravili: Nebylo zde nevěstky.

23 I řekl Juda: Nechť sobě to má, abychom neuvedli se v lehkost. Jáť jsem poslal toho kozelce, ale tys jí nenalezl.

24 I stalo se okolo tří měsíců, že oznámili Judovi, řkouce: Dopustila se smilství Támar nevěsta tvá, a jest již i těhotná z smilství. I řekl Juda: Vyveďte ji, aby byla upálena.

25 Když pak vedena byla, poslala k tchánu svému, řkuci: Z muže, jehož tyto věci jsou, těhotná jsem. A při tom řekla: Pohleď, prosím, čí jsou tyto věci, pečetní prsten, halže a hůl tato?

26 Tedy pohleděv na to Juda, řekl: Spravedlivějšíť jest než já, poněvadž jsem nedal jí Sélovi synu svému. A více jí nepoznával.

27 Stalo se pak, že když přišel čas porodu jejího, aj, bliženci v životě jejím.

28 A když rodila, jeden z nich vyskytl ruku, kteroužto chytivši baba, uvázala na ni červenou nitku, řkuci: Ten vyjde prvé.

29 Když pak vtáhl ruku svou zase, hle, vyšel bratr jeho. I řekla: Jak jsi protrhl? Tvéť jest protržení. I nazváno jest jméno jeho Fáres.

30 A potom vyšel bratr jeho, kterýž měl na ruce nitku červenou. I nazváno jest jméno jeho Zára.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 4906

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

4906. 'Bring her out, and let her be burnt' means that it - that is to say, the internal aspect of the Church which Tamar represented - should be exterminated. This is clear from the meaning of 'bringing her out, and burning her' as exterminating, 'bringing out' having reference to the truth and 'burning' to the good which were to be exterminated. The use of 'burning' in reference to the extermination of good is clear from many places in the Word. The reason for the usage is that in the spiritual sense 'fire' and 'flame' mean good, 934, and the heat radiated from them the affection for good, while 'fire' and 'flame' in the contrary sense mean evil, and the heat radiated from these the affection for evil, 1297, 1861, 2446. Also, in actual fact good is spiritual fire from which spiritual heat which is life-giving is radiated; and evil too is a fire, but from this a heat which is a consuming one is radiated. Anyone who turns his attention to this matter and reflects on it can plainly see that the good of love is spiritual fire, and that the affection for that good is spiritual heat if he reflects on the question where do man's vital fire and heat come from, he will discover that love is the source of it; for as soon as love departs a person begins to grow cold, but as love increases in him he becomes warmer. Unless man's vital fire and heat came from that source he could not possibly have life at all. But this life-bringing fire or spiritual heat becomes among the evil a destroying and consuming fire, for in their case it is converted into this kind of fire. Among living creatures which do not possess reason spiritual heat likewise flows in and brings life, but life which is varied, depending on the ways in which their organic forms, and therefore their knowledge and innate affections receive that life, as with bees and all other creatures.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.