Bible

 

Genesis 32

Studie

   

1 Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.

2 I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.

3 Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.

4 A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.

5 A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.

6 I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.

7 Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.

8 Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.

9 I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,

10 Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.

11 Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.

12 Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.

13 I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:

14 Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,

15 Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.

16 A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.

17 I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?

18 Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.

19 Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.

20 A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.

21 A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.

22 A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.

23 Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.

24 A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.

25 A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.

26 A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.

27 I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.

28 I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.

29 I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.

30 Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.

31 I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.

32 Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.

   

Komentář

 

Abraham

  
Représentation d'Abraham, by Joseph Villiet

(Následující odkazy jsou chronologické, jak Abram / Abraham stárne a jsou v biblické posloupnosti.) Abraham (nebo Abram, jak je jmenován na začátku svého příběhu) je jednou z hlavních postav v příběhu posvátného písma. Byl předkem všech dětí Izraele prostřednictvím svého syna Izáka a Arabů prostřednictvím svého syna Izmaela. Jeho život lze považovat za rozdělený do tří období. První období zahrnuje neznámá raná léta od jeho narození v Ur a jeho pozdější přesun do Haranu se svým otcem Terahem. Druhá část začíná Abramovým povoláním Jehovem, aby šlo do Kanaánu. Zahrnuje to dobrodružství, které tam měl, a pokračuje až do událostí 17. kapitoly Genesis, kde se říká, že je 99 let starý, bohatý a mocný - ale bez syna jeho manželkou Sarai. Znovu se mu Pán zjevuje, slibuje, že jeho potomstvo se stane velkým národem, zavede obřad obřízky a změní své jméno na Abrahama, čímž přidá zvuk „ah“ od Jehovy. Třetí a poslední období jeho života vidí narození Izáka, smrt Sarah (jejíž jméno bylo také změněno) a nalezení manželky pro Izáka z Abrahamova příbuzného zpět v Mezopotámii. Abrahamovi se říká, že mu zemřelo 175 let, jak bylo zaznamenáno v 25. kapitole Genesis. Zajímá nás však hluboké zastoupení Abrahama, protože prorokuje nebo předstírá nejpodrobnější část Ježíšova života poté, co se narodil Marie po staletí poté, co muž Abraham žil na zemi. Abraham představuje božské dobro nebo lásku. Vnitřní smysl Slova nám říká, že Bůh sám poskytl život do vajíčka uvnitř Marie, takže mohla poskytnout přirozené tělo a přirozenou dědičnost od židovského náboženství, zatímco Ježíšova duše byla držena jako přímý majitel Božího života . Během Ježíšova raného života, pravděpodobně až do dospívání, prožil Ježíš ty reprezentativní činy Abrahama v nejvnitřnějších částech jeho mysli a ducha. Abraham, když pastvil ovce a běžel ve své velké domácnosti, vůbec netušil, že je to pravda, a na počátku Ježíšova života si to také neuvědomil. Když Ježíš vyrůstal, muselo to být vnímáno, svědkem jeho návštěvy chrámu, když mu bylo dvanáct, ale ne úplné porozumění, dokud nebyl plně dospělý. A dále to není jen Abraham. Když Abraham zemře, reprezentace se připojí k Izákovi, který představuje racionální úroveň mysli, a pak k Jacobovi a Esauovi, kteří představují přirozenou mysl, pokud jde o pravdu a dobro v mysli. A pak se pokusy dvanácti kmenů, králů a všech výroků proroků staly stejnou reprezentací. Ježíš tedy mohl dvěma učedníkům říci, že se setkal na cestě k Emauzovi: „Ó blázni a pomalé srdce ... a počínaje Mojžíšem a všemi proroky, které jim vysvětlil ve všech písmech, ve všech věcech, které se ho týkají.“ A dále, pokrok mentálního a duchovního života v každém z nás je matným a konečným obrazem toho, co představuje Abrahamův život, pokud se tedy snažíme dodržovat Pánovy zákony a přikázání milovat se navzájem. Také v nás máme cestu do Kanaánské země, pracovitý pobyt v Egyptě, boj na poušti a Saula, Davida a Ahaba. Máme doma pěstované Amalekity a Philistiny. Celý starý zákon je obrazem toho, jak funguje náš duchovní život.

(Odkazy: Nebeská tajemství 1416 [2], Nebeská tajemství 1426, Nebeská tajemství 2533, Geneze 12:4, 17, 17:5, 20:7, 25)