Bible

 

Genesis 28

Studie

   

1 Povolal pak Izák Jákoba, a požehnal jemu, a přikázal mu, řka: Nepojímej ženy ze dcer Kananejských.

2 Ale vstana, jdi do Pádan Syrské do domu Bathuele, otce matky své, a pojmi sobě odtud manželku ze dcer Lábana ujce svého.

3 A Bůh silný všemohoucí požehnejž tobě, a dejžť zrůst, a rozmnožiž tě, abys byl v zástup mnohého lidu.

4 A dejž tobě požehnání Abrahamovo, tobě i semeni tvému s tebou, abys dědičně obdržel zemi, v níž pohostinu jsi, kterouž dal Bůh Abrahamovi.

5 I odeslal Izák Jákoba, kterýžto šel do Pádan Syrské k Lábanovi synu Bathuele Syrského, bratru Rebeky matky Jákobovy a Ezau.

6 Vida pak Ezau, že požehnání dal Izák Jákobovi, a že ho odeslal do Pádan Syrské, aby sobě odtud vzal manželku, a že, když mu požehnání dával, přikázal mu, řka: Nepojmeš ženy ze dcer Kananejských;

7 A že by uposlechl Jákob otce svého a matky své a odšel do Pádan Syrské;

8 Vida také Ezau, že dcery Kananejské těžké byly v očích Izákovi otci jeho:

9 Tedy odšel Ezau k Izmaelovi, a mimo prvnější ženy své, pojal sobě za ženu Mahalat, dceru Izmaele, syna Abrahamova, sestru Nabajotovu.

10 Vyšed pak Jákob z Bersabé, šel do Cháran.

11 I trefil na jedno místo, na kterémžto zůstal přes noc, (nebo slunce již bylo zapadlo,) a nabrav kamení na místě tom, položil pod hlavu svou, a spal na témž místě.

12 I viděl ve snách, a aj, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm.

13 A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.

14 A bude símě tvé jako prach země; nebo rozmůžeš se k západu, i k východu, na půlnoci, i ku poledni; nad to požehnány budou v tobě všecky čeledi země, a v semeni tvém.

15 A aj, já jsem s tebou, a ostříhati tě budu, kamžkoli půjdeš, a přivedu tě zase do země této; nebo neopustím tebe, až i učiním, což jsem mluvil tobě.

16 Procítiv pak Jákob ze sna svého, řekl: V pravdě Hospodin jest na místě tomto, a já jsem nevěděl.

17 (Nebo zhroziv se, řekl: Jak hrozné jest místo toto! Není jiného,jediné dům Boží, a tu jest brána nebeská.)

18 Vstav pak Jákob ráno, vzal kámen, kterýž byl podložil pod hlavu svou, a postavil jej na znamení pamětné, a polil jej svrchu olejem.

19 Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.

20 Zavázal se také Jákob slibem, řka: Jestliže Bůh bude se mnou, a ostříhati mne bude na cestě této, kterouž já jdu; a dá-li mi chléb ku pokrmu a roucho k oděvu,

21 A navrátím-li se v pokoji do domu otce svého, a bude mi Hospodin za Boha:

22 Kámen tento, kterýž jsem postavil na památku, bude domem Božím; a ze všech věcí, kteréž mi dáš, desátky spravedlivě tobě dám.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 3709

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

3709. And in thee shall all the families of the ground be blessed. That this signifies that all the truths of the good of doctrine should be conjoined with good, is evident from the signification of being blessed,” as being to be conjoined (see n. 3504, 3514, 3530, 3565, 3584); from the signification of “families,” as being goods, and also truths of good (n. 1159, 1261) and from the signification of “ground,” as being that which is of the church, consequently the doctrine of good and truth in the natural or external man, which man is here represented by Jacob (n. 268, 566, 990, 3671). All this shows that by the words “in thee shall all the families of the ground be blessed,” is signified that all the truths of the good of doctrine should be conjoined with good. Truths of the good of doctrine are the doctrinal things of love to the Lord and of charity toward the neighbor, which are said to be conjoined with good in the natural man when to know them for the sake of doing them is a pleasure and a delight.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.