Bible

 

Genesis 20

Studie

   

1 Odtud bral se Abraham do země polední, aby bydlil mezi Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar;

2 Kdežto pravil Abraham o Sáře manželce své: Sestra má jest. Tedy poslav Abimelech, král Gerarský, vzal Sáru.

3 Ale přišed Bůh k Abimelechovi ve snách v noci, řekl jemu: Aj, ty již umřeš pro ženu, kterouž jsi vzal, poněvadž jest vdaná za muže.

4 Abimelech pak nepřiblížil se k ní; protož řekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ?

5 Zdaliž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr můj jest. V upřímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých učinil jsem to.

6 I řekl jemu Bůh ve snách: Jáť také vím, že v upřímnosti srdce svého učinil jsi to, a já také zdržel jsem tě, abys nezhřešil proti mně; protož nedalť jsem se jí dotknouti.

7 Nyní tedy, navrať ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, věz, že smrtí umřeš ty i všecko, což tvého jest.

8 A vstav Abimelech ráno, svolal všecky služebníky své, a vypravoval všecka slova ta v uši jejich. I báli se ti muži velmi.

9 Potom povolav Abimelech Abrahama, řekl jemu: Co jsi nám to učinil? A co jsem zhřešil proti tobě, že jsi uvedl na mne a na království mé hřích veliký? Učinils mi, čehož jsi učiniti neměl.

10 A řekl opět Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, žes takovou věc učinil?

11 Odpověděl Abraham: Řekl jsem: Jistě že není bázně Boží na místě tomto, a zabijí mne pro ženu mou.

12 A také v pravdě jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobě za manželku.

13 Když pak vyvedl mne Bůh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy řekl jsem jí: Toto mi dobrodiní učiníš: Na každém místě, kamž půjdeme, prav o mně: Bratr můj jest.

14 Tedy vzav Abimelech ovce a voly, služebníky také a děvky, dal je Abrahamovi; a navrátil mu Sáru manželku jeho.

15 A řekl Abimelech: Aj, zeměpřed tebou; kdežť se koli příhodné býti vidí, tu přebývej.

16 Sáře pak řekl: Aj, dal jsem tisíc stříbrných bratru tvému, hle, onť jest tobě zástěrou očí u všech, kteříž jsou s tebou. A všemi těmito věcmi Sára poučena byla.

17 I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil Bůh Abimelecha, a ženu jeho, a děvky jeho; i rodily.

18 Nebo byl zavřel Hospodin každý život ženský v domě Abimelechově, pro Sáru manželku Abrahamovu.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 2552

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

2552. Abraham said. That this signifies a perception which is an answer, is evident from the signification of “saying” in the historicals of the Word, as explained many times before (n. 1791, 1815, 1819, 1822, 1898, 1919, 2061, 2080, 2238, 2260, 2271, 2287). With regard to the Lord’s thought from the doctrine of faith being signified by the words “Abimelech said to Abraham;” and the perception which was an answer being meant by “Abraham said,” the case is this: perception is a higher thing, and the Lord had it from the Divine Itself; whereas thought is a lower thing, and the Lord had it from the intellectual itself; and as it was perception from which He had the thought, so the answer of the thought was from perception. This may be illustrated by something similar with man. The celestial man cannot think except from perception, nor the spiritual man except from conscience (n. 2515). The perception of the former, like the conscience [of the latter] is from the Lord, and it is not apparent to the man himself whence it is; but his thought is from the rational, and appears to him as from himself. And so again, when a man is thinking concerning any subject from the rational, then the conclusion of the thought, or the answer, comes either from perception or from conscience; consequently an answer is given him by the Lord in accordance with his state of life, his affection, and the truth of doctrine implanted or impressed in agreement therewith.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.