Bible

 

Genesis 17

Studie

   

1 Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.

2 A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi.

3 Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka:

4 Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.

5 Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě.

6 A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou.

7 Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě.

8 Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.

9 Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých.

10 Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského.

11 Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.

12 Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.

13 Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou.

14 Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil.

15 Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai, ale Sára bude jméno její.

16 Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy; králové národů z ní vyjdou.

17 Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí?

18 I řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou!

19 Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.

20 Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký.

21 Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času.

22 A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama.

23 Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bůh mluvil.

24 A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.

25 Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.

26 Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.

27 I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce koupení, obřezáni jsou s ním.

   

Komentář

 

Maso

  
Still Life with Ham by Ferenc Ujházy

Takže význam „masa“ se může změnit z naší původní vůle, protože je na náš popud as pomocí Páně demontován kousek po kousku, na novou vůli, která ji nakonec nahradí. To je důvod, proč při některých obětech izraelské církve mělo být maso spáleno a v jiných mohli maso jíst kněží. To, co představovalo starou původní vůli, bylo spáleno, ale to, co se dalo jíst, představovalo novou. Každý má takový balíček lásek a může být docela zlý, smíšený nebo docela dobrý, stejně jako každý má maso. Naší duchovní prací, když žijeme, je změnit tento balíček, jednu náklonnost po druhé, ze špatné na dobrou. Pokud se o to pokusíme, Pán nám pomůže Flesh má několik významů právě ve své nejviditelnější podobě. Může to znamenat všechna živá stvoření, jako když Pán mluví o potopě, která „ničí všechno maso“ (Geneze 7:21), nebo to může znamenat celé lidstvo (Geneze 6:3), nebo to může znamenat něco měkkého a poddajného, jako je srdce z masa, které nahradí kamenné srdce (Ezechiel 11:19) Ale duchovně to znamená, že lásky, které přebývají ve vůli člověka, a zdá se, že k této osobě patří, být touto osobou. Touto osobou může být ten, kdo se nezačal regenerovat (nebo nikdy nebude), nebo ten, kdo je uprostřed procesu, nebo ten, kdo se blíží ke konci. V nejvyšším smyslu tělo znamená lásky, které jsou v Pánově vůli a které jsou božské. Tento význam je jasný v Pánových slovech v Janově evangeliu (Jan 6:53-56) Když začneme, naše lásky jsou sobecké a duchovně jsme mrtví, stejně jako kosti, které viděl Ezekiel, ale když vytrváme v odvracení se od našich zlých, Pán způsobí, že se kosti shromáždí a přijde na ně maso, měkký a milující a ožijeme novými vnějšími láskami, které nahradí staré sobecké.