908. Slova každé divoké zvíře ze všech živých tvorů, kteří jsou s tebou symbolizují všechno oživené v člověku této církve. To je zřejmé ze skutečnosti, že divoké zvíře se vztahuje ke Noemovi neboli k členu této církve, který byl nyní znovuzrozen. Evidentně se vztahuje také k tomu, co následuje, a to k ptákům, zvířatům a plazícím se tvorům, protože je řečeno každé divoké zvíře ze všech živých tvorů, kteří jsou s tebou – jako ptactvo a zvířectvo a havěť plazící po zemi. V původním jazyce výraz užívaný pro divoké zvíře znamená život nebo něco živého. Ve Slově Božím tento výraz však znamená nejen to, co je živé, ale také to, co v určitém smyslu živé není neboli divoké zvíře. Z toho plyne, že pokud člověk není seznámen s vnitřním smyslem Slova Božího, nemůže vždy vědět, co je myšleno. Důvod, proč má tento výraz dvojí význam, je ten, že členové Nejstarší církve ve své pokoře před Pánem uznávali, že oni sami nejsou živí ani jako domácí zvířata, ale jen jako zvířata žijící v divočině. Věděli totiž, že takový je člověk sám o sobě neboli co do svého Já. Tentýž výraz tedy znamená to, co je živé a zároveň také znamená opravdové divoké zvíře.

II. Že divoké zvíře znamená to, co je živé, je patrné z žalmu 68:10:

Tvé divoké zvíře se v něm (v Božím dědictví) usadilo. Bože, ve své dobrotě ses postaral o chudého. (kombinace Swedenborgova a Českého studijního překladu)

Zde, protože se divoké zvíře usadilo v Božím dědictví, je jím myšlen znovuzrozený člověk a také to, co je v něm živoucí.

U stejného autora čteme (žalm 50:10-11):

Neboť mi patří všechna lesní divoká zvěř, zvířata na horách, po tisících; znám všechny ptáky hor, každé divoké zvíře na mém poli je se mnou. (kombinace Swedenborgova překladu a Jeruzalémské bible)

Zde také každé divoké zvíře na mém poli je se mnou /s Bohem/ zobrazuje znovuzrozeného člověka a tudíž vše, co je v něm živoucí.

U Ezechiela 31:6 čteme:

V jeho větvích hnízdili všichni nebeští ptáci, pod jeho haluzemi vrhala svá mláďata všechna divoká zvířata, ...

To se vztahuje k vytvoření duchovní církve, a tedy i k tomu, co bylo u člověka té církve živoucí.

Ozeáš píše (2:18):

V ten den sjednám pro ně smlouvu s divokou zvěří, s nebeským ptactvem, ... (Katolický liturgický překlad)

Zde tím, s kým je sjednána smlouva, jsou myšleni znovuzrození lidé. Divoké zvíře natolik zobrazuje to, co je živoucí, že i cherubíni neboli andělé vidění Ezechielem jsou nazýváni čtyřmi divokými zvířaty. (Ezechiel 1:5,13-15,19, 10:15).

III. Z mnoha citátů je patrné, že divoké zvíře v Písmu v opačném významu zobrazuje to, co není živé. Např. žalm 74:19:

Nevydej duši hrdlice své divoké zvěři, ... (překlad Vladimíra Šrámka)

U Sofonjáše 2:15:

Jak se stalo /město/ hroznou pustinou, ležením pro (dle Swedenborga „divokou”) zvěř. (Český studijní překlad)

Ezechiel 34:28:

Nebudou už kořistí národů, nebude je už hltat divoká zvěř, ... (Katolický liturgický překlad)

Ezechiel 31:13:

Na jeho zbytcích /cedru/ se usadilo všechno nebeské ptactvo, na jeho větvích všechna divoká zvěř, ... (Katolický liturgický překlad)

Ozeáš 13:8:

...zhltám je tam jako lev, rozsápe je divoká zvěř. (Katolický liturgický překlad)

Ezechiel 29:5:

...vydám tě za pokrm divoké zvěři (dle Swedenborga divoké zvěři „země”) a nebeskému ptactvu.

Výraz divoké zvíře se objevuje v Písmu často. Židé lpěli na doslovném významu Bible a pod slovy „divoké zvíře” si představovali opravdové divoké zvíře a pod slovem „pták” si představovali skutečného ptáka. Netoužili znát a nebo dokonce uznat a přijmout vnitřní smysl Písma a být tak poučeni. Sami byli ve skutečnosti krutí a byli takovou divokou zvěří, že je těšilo nepohřbívat nepřátele, kteří padli v boji, a ponechávat je ptactvu a divoké zvěři k sežrání. Z toho je patrné, jakým divokým zvířetem člověk je.