Bible

 

Exodus 5

Studie

   

1 Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.

2 Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.

3 I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.

4 I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.

5 Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.

6 I přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka:

7 Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou sami a sbírají sobě slámu.

8 Však touž summu cihel, kterouž udělávali prvé, uložte na ně, nic neujímejte z ní; neboť zahálejí, a protož volají, řkouce: Poďme, obětujme Bohu našemu.

9 Nechť se přitíží robot mužům těm; a nechť pracují v nich, aby se neohlédali na slova lživá.

10 Vyšedše tedy úředníci nad lidem a šafáři jeho, mluvili k lidu, řkouce: Takto praví Farao: Já nebudu vám dávati slámy.

11 Sami jděte, beřte sobě slámu, kdekoli naleznete; ale nic nebude ujato díla vašeho.

12 I rozběhl se lid po vší zemi Egyptské, aby trhal strniště místo slámy.

13 A úředníci nutili je, řkouce: Vyplňte díla svá, úkol denní v den jeho, jako když sláma byla.

14 I biti jsou šafáři synů Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi úředníci Faraonovi, a mluveno k nim: Proč jste nevyplnili úkolu svého v díle cihel, jako prvé, ani včera ani dnes?

15 I přišli šafáři synů Izraelských, a volali k Faraonovi, řkouce: Proč tak děláš služebníkům svým?

16 Slámy se nedává služebníkům tvým, a říkají nám: Dělejte cihly; a hle, služebníci tvoji biti bývají, a hřeší lid tvůj.

17 I řekl: Zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: Poďme, obětujme Hospodinu.

18 Protož nyní jděte, dělejte; slámy se vám dávati nebude, ale vy summu cihel vyplňujte.

19 Vidouce šafáři synů Izraelských, že zle s nimi, poněvadž řečeno: Neujmete počtu cihel vašich z úkolu denního v den jeho,

20 Potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteříž stáli, aby jim vstříc vyšli, když by se vraceli od Faraona.

21 A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a suď; nebo zošklivili jste nás před Faraonem a služebníky jeho, a dali jste meč v ruku jejich, aby nás zamordovali.

22 I navrátil se Mojžíš k Hospodinu a řekl: Pane, proč jsi tyto zlé věci uvedl na lid tento? Proč jsi mne sem poslal?

23 Nebo od té chvíle, jakž jsem všel k Faraonovi, abych mluvil jménem tvým, hůře nakládá s lidem tímto, a ty jsi vždy nevysvobodil lidu svého.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 7147

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

7147. 'And your people have sinned' means that for this reason they are guilty of having done what is evil. This is clear from the meaning of 'sinning' as becoming guilty of evil; and, if guilty, as receiving deserved punishment. What the situation is in general regarding the matters contained in this verse and in those that come before it must be stated. Those who are on the lower earth are molested by the falsities and evils introduced by the surrounding hells. Such molestation takes place in order that evils and falsities may be removed and truths and forms of good may be instilled, as a result of which they are brought into a state in which they can be raised to heaven, see 7090, 7122. But near the end they are molested more harshly than ever before, for at that stage truths are taken away from them and utter falsities are allowed to molest them, even until they are made to despair. For it is in accordance with Divine order that despair should be the final stage of molestation and temptation, see 1787, 2694, 5279, 5280. In order that this state experienced by those belonging to the spiritual Church might be represented by the children of Israel, Pharaoh acted as the narrative describes here. He did what he did when the molestations were near the end, that is to say, when the children of Israel were about to be set free and led to the land of Canaan.

[2] It should be recognized that molestations take place in the following way: Falsities and evils are introduced into a person's thoughts by the hells, and truths and forms of good by heaven, that is, by the Lord through heaven; and that introduction takes place in him because no man or spirit has any thought that originates in himself. Rather, everything flows in from without. Although this is entirely contrary to anyone's perception of what is going on inside him and for that reason seems impossible to believe, it is nevertheless absolutely true. See what has already been brought forward and shown from experience on the matter in 2886, 4151, 4249, 5846, 5854, 6189-6215, 6307-6327, 6466-6495, 6598-6626. From these places one may know how to understand the idea that molestations are effected by the introduction of falsities, and are increased until a person is made to despair.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.