Bible

 

Exodus 31

Studie

   

1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

2 Hle, povolal jsem ze jména Bezeleele, syna Uri, syna Hur, z pokolení Judova.

3 A naplnil jsem ho duchem Božím, moudrostí a rozumností, i uměním všelijakého řemesla,

4 Aby vtipně smysliti uměl, což by koli řemeslně uděláno býti mohlo z zlata a z stříbra i z mědi.

5 I v řezání kamení drahého k vsazování, i v umělém vysazování na dřevě aby dělal všelijaké dílo.

6 A aj, já přidal jsem jemu Aholiaba, syna Achisamechova, z pokolení Dan. A v srdci každého vtipného složil jsem moudrost, aby spravili vše, což jsem přikázal tobě:

7 Stánek úmluvy a truhlu svědectví, a slitovnici, kteráž má býti na ní, i všelijaké nádobí stánku;

8 Stůl také a nádoby k němu, i svícen čistý se všemi nádobami jeho, a oltář pro kadění;

9 Též oltář k zápalům se všemi nádobami jeho, a umyvadlo s podstavkem jeho;

10 I roucha k službě, i roucha svatá Aronovi knězi, i roucha synů jeho, aby mi úřad kněžský konali;

11 I olej pomazání a kadidlo vonné do svatyně. Všecko tak, jakž jsem přikázal tobě, udělají.

12 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:

13 Ty pak mluv k synům Izraelským a rci: A však sobot mých ostříhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcuji.

14 Protož ostříhati budete soboty, nebo svatá jest vám. Kdož by ji poškvrnil, smrtí umře; a kdo by koli dělal v ní dílo, vyhlazena bude ta duše z prostředku lidu svého.

15 Šest dní děláno bude dílo, ale v den sedmý sobota odpočinutí jest, svatost Hospodinu. Každý, kdož by dělal dílo v den sobotní, smrtí umře.

16 Protož ostříhati budou synové Izraelští soboty, tak aby světili sobotu po rodech svých smlouvou věčnou.

17 Mezi mnou a syny Izraelskými za znamení jest na věčnost; nebo šest dní činil Hospodin nebe i zemi, v den pak sedmý přestal a odpočinul.

18 I dal Pán Mojžíšovi po dokonání těchto řečí s ním na hoře Sinai dvě dsky svědectví, dsky kamenné, psané prstem Božím.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 10359

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

10359. 'That you may know that I Jehovah am sanctifying you' means the Lord's Divine Human, which all things of heaven and the Church look to as their one and only Source. This is clear from the meaning of 'what is holy' as that which is Divine within heaven and within the Church, for that alone is holy; and what is Divine within heaven and the Church emanates from the Lord's Divine Human, so that it is the Lord's Divine Human that alone is holy and consequently that sanctifies. From this it is evident that the Lord's Divine Human is what all things of heaven and the Church look to as their one and only Source. For heaven is heaven not by virtue of what is the angels' own but by virtue of what is Divine and the Lord's with them; and the like applies to the Church among people on earth. It says, 'I Jehovah am sanctifying you', and 'Jehovah' is used to mean the Lord. But since all these matters have often been dealt with before, see what has been stated and shown about them there,

The Lord alone is holy and all holiness emanates from Him, 9229, 9680, 9820.

Sanctification is the reception of what is Divine and the Lord's, 9820, 10128, 10276.

Angels acknowledge nothing else Divine except the Lord's Divine Human, 10159, 10267.

Thus the Lord's Divine Human constitutes heaven and the Church, because He dwells in what is His own there and not in what is others', 10125, 10151, 10157.

Jehovah in the Word is the Lord, see in the places referred to in 9373.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.