Bible

 

Exodus 21

Studie

   

1 Tito jsou pak soudové, kteréž jim předložíš:

2 Jestliže koupíš k službě Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo.

3 Přišel-li by sám toliko, sám také odejde; pakli měl ženu, vyjde s ním i žena jeho.

4 Jestliže pán jeho dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny neb dcery: žena ta i děti její budou pána jeho, on pak sám toliko odejde.

5 Pakli by řekl služebník: Miluji pána svého, manželku svou a syny své, nevyjdu svobodný:

6 Tedy postaví ho pán jeho před soudci, a přivede ho ke dveřím neb k veřeji,a probodne pán jeho ucho jemu špicí; i zůstaneť služebníkem jeho na věky.

7 Když by pak prodal někdo dceru svou, aby byla děvkou, nevyjdeť tak, jako vycházejí služebníci.

8 Nelíbila-li by se pánu svému, kterýž jí sobě ještě nezasnoubil, dopustí ji vyplatiti. Lidu cizímu nebude míti práva prodati ji, poněvadž zhřešil proti ní.

9 Pakli by synu svému ji zasnoubil, učiníť jí tak, jakž obyčej jest činiti dcerám.

10 A dal-li by mu jinou, z stravy její, oděvu jejího, a přívětivosti manželské nic této neujme.

11 Neudělal-li by nic z toho trojího, vyjde darmo bez stříbra.

12 Kdo by ubil člověka, až by od toho umřel, smrtí umře.

13 Když by pak neukládal o bezživotí jeho, než Bůh dal by jej v ruce jeho: tedy uložím tobě místo, do něhož by takový mohl uteci.

14 Pakli by kdo tak pyšně sobě počínal proti bližnímu svému, že by ho lstivě zabil, i od oltáře mého odtrhneš jej, aby umřel.

15 Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.

16 Kdo by pak, ukradna někoho, prodal jej, a nalezen by byl v ruce jeho, smrtí ať umře.

17 I ten, kdož by zlořečil otci svému neb mateři své, smrtí ať umře.

18 Když by se svadili muži, a urazil by který bližního svého kamenem neb pěstí, a ten by neumřel, než složil se na lůži;

19 A potom by povstal a chodil vně o holi své: již nebude vinen ten, kdož urazil; toliko co zatím obmeškal, to jemu nahradí, a na vyhojení jeho naloží.

20 Když by pak ubil kdo služebníka svého neb děvku svou kyjem, tak že by umřel mu v ruce jeho: pomstou pomštěno bude nad takovým.

21 A však jestliže by den neb dva přečkal, neponese pomsty, nebo jej zaplatil.

22 Když by se svadili muži, a urazili ženu těhotnou, tak že by vyšel z ní plod její, však by se zhouba nestala: pokutován bude, jakž by uložil naň muž té ženy, a dá vedlé uznání soudců.

23 Pakliť by smrt přišla, tedy dáš život za život,

24 Oko za Oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,

25 Spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modřinu za modřinu.

26 Jestliže by kdo urazil služebníka svého v oko, aneb děvku svou v oko, tak že by jej o ně připravil: svobodného jej propustí za oko jeho.

27 Pakli by zub služebníku svému neb zub děvce své vyrazil, svobodného jej propustí za zub jeho.

28 Jestliže by vůl utrkl muže neb ženu, tak že by umřel člověk: ukamenován bude ten vůl, aniž jedeno bude maso jeho, však pán vola toho bez viny bude.

29 Než byl-liť by vůl trkavý prvé, a bylo by to osvědčeno pánu jeho, on pak nezavřel by ho, a v tom zabil by muže neb ženu: vůl ten ukamenován bude, a pán jeho také umře.

30 Pakliť mu bude uloženo, aby se vyplatil: tedy dá výplatu za život svůj, jakážkoli na něj uložena bude.

31 Buď že by syna utrkl, buď dceru, podlé soudu toho stane se jemu.

32 Jestliže by služebníka vůl ztrkal neb děvku, třidceti lotů stříbra dá pánu jeho, a vůl ten bude ukamenován.

33 Kdyby kdo odhradil studnici, a neb vykopal někdo studnici, a zase jí nepřikryl, a vpadl by tam vůl neb osel:

34 Pán té studnice nahradí to, a peníze položí pánu jeho, a což se zabilo, to sobě míti bude.

35 A ustrčil-li by vůl něčí vola sousedova, že byl umřel: tedy prodadí vola toho živého, a podělí se penězi jeho; i s zabitým volem také se rozdělí.

36 Pakli vědíno bylo, že vůl byl trkavý prvé, a nezavřel ho pán jeho: bez výmluvy ať dá vola za vola, a zabitý ať mu zůstane.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 9096

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

9096. 'And its owner does not keep it in' means, and if it is not held in bonds. This is clear from the meaning of 'keeping in' as holding in bonds, that is to say, the affection for evil in the natural, which would otherwise injure the truth of faith The reason why 'keeping in' means holding in bonds is that 'becoming known' means passing into the understanding, 9095, and the understanding is what sees evil. What is seen can be restrained and held in bonds, not by the understanding but by the Lord through the understanding; for the Lord flows into things residing with a person that are known to him, not into those unknown to him. Holding in bonds is used to mean halting and restraining, 'bonds' in the spiritual sense meaning nothing other than affections belonging to love, since they are what lead a person and what restrain him. If affections for evil lead him, there must be affections for truth springing from good that will restrain him. Internal bonds with a person are affections for truth and good; these are also called the bonds of conscience. But external bonds are affections belonging to self-love and love of the world; for these lead a person in external matters. If these affections come down from internal bonds, which are affections for truth and good, they are good, for then the person loves self and the world not for their own sake but for the sake of good services performed by self and the world, 7819, 7820, 8995. But if those affections do not come down from such bonds they are bad and are called evil desires, for then the person loves self and the world for their own sake.

[2] From all this one may now know what the terms 'internal bonds' and 'external bonds', which have been mentioned frequently, are used to mean. But bonds so called are not bonds except in relation to opposites. For when an affection belonging to the love of good moves a person to do something he acts in freedom; but when an affection belonging to the love of evil moves a person he seems to himself to act in freedom, yet does not act in freedom because he is moved by evil desires coming from hell. He alone is free who has an affection for good, because he is led by the Lord. This also the Lord teaches in John,

If you remain in My word, truly you are My disciples; and you will know the truth, and the truth will make you free. Everyone committing sin is a slave of sin. If the Son makes you free, you will be truly free. John 8:31-32, 34, 36.

'Freedom' consists in being led by the Lord, and 'servitude' in being led by evil desires coming from hell, see 892, 905, 2870-2893, 6205, 6477, 8209; for the Lord imparts to a person affections for good and a loathing of evil, so that for that person, doing good is freedom and doing evil is complete servitude. Anyone who believes that Christian freedom extends beyond these boundaries is very much in error.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.