Bible

 

Exodus 10

Studie

   

1 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, ačkoli jsem já obtížil srdce jeho, a srdce služebníků jeho, abych učinil divy tyto své u prostřed nich;

2 A abys ty vypravoval v uši synů svých i vnuků svých, co jsem učinil v Egyptě, a znamení má, kteráž jsem prokázal na nich; abyste věděli, že já jsem Hospodin.

3 I všel Mojžíš s Aronem k Faraonovi, a řekli jemu: Takto praví Hospodin Bůh Hebrejský: Dokavadž nechceš se ponížiti přede mnou? Propusť lid můj, ať mi slouží.

4 Pakli nechceš propustiti lidu mého, aj, já uvedu zítra kobylky na krajinu tvou.

5 A přikryjí svrchek země, aby nebylo viděti, a snědí ostatky pozůstalé, kteříž vám zanecháni jsou po krupobití; zhryzou vám také každý strom pučící se na poli.

6 A naplní domy tvé, i domy všech služebníků tvých, a domy všech Egyptských; čehož neviděli otcové tvoji a otcové otců tvých, od počátku bytu svého na zemi až do dne tohoto. A odvrátiv se, vyšel od Faraona.

7 Řekli pak služebníci Faraonovi k němu: Dokavadž tento bude nám osídlem? Propusť ty muže, ať slouží Hospodinu Bohu svému. Zdaž ještě nevíš, že zkažen jest Egypt?

8 I zavolán jest Mojžíš s Aronem před Faraona. Jimž řekl: Jděte, služte Hospodinu Bohu svému. Kdo jsou ti, kteříž jíti mají?

9 A odpověděl Mojžíš: S dítkami i s starými našimi půjdeme, s syny i s dcerami našimi, s ovcemi a s větším dobytkem naším odejdeme; nebo slavnost Hospodinovu držeti máme.

10 Tedy řekl jim: Nechať jest tak Hospodin s vámi, jako já propustím vás i dítky vaše. Hleďte, nebo zlé jest před tváři vaší.

11 Nebudeť tak. Jděte vy sami muži, a služte Hospodinu, nebo toho vy toliko žádáte. I vyhnáni jsou od tváři Faraonovy.

12 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou na zemi Egyptskou pro kobylky, ať vystoupí na zemi Egyptskou, a sežerou všelikou bylinu země té, cožkoli zůstalo po krupobití.

13 I vztáhl Mojžíš hůl svou na zemi Egyptskou; a Hospodin uvedl vítr východní na zemi, aby vál celého toho dne a celou noc. A když bylo ráno, vítr východní přinesl kobylky.

14 A vystoupily kobylky na všecku zemi Egyptskou, a připadly na všecky končiny Egyptské nesčíslně. Před těmi nebylo takových kobylek, aniž po těch takové budou.

15 I přikryly veškeren svrchek země, tak že pro ně nebylo lze znáti země; a sežraly všelikou bylinu země, a všeliké ovoce na stromích, kteréž zůstalo po krupobití; a nepozůstalo nic zeleného na stromích a bylinách polních ve vší zemi Egyptské.

16 Tedy Farao spěšně povolav Mojžíše s Aronem, řekl: Zhřešil jsem proti Hospodinu Bohu vašemu, i proti vám.

17 Ale nyní, odpusť, prosím, hřích můj aspoň tento, a modlte se Hospodinu Bohu vašemu, ať jen tuto smrt odejme ode mne.

18 Protož vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu.

19 I obrátil Hospodin vítr západní tuhý velmi, kterýžto zachvátiv kobylky, uvrhl je do moře Rudého, tak že nezůstalo žádné kobylky ve vší krajině Egyptské.

20 Ale obtížil Hospodin srdce Faraonovo, a nepropustil synů Izraelských.

21 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, a bude tma na zemi Egyptské, a makati ji budou.

22 I vztáhl Mojžíš ruku svou k nebi, a byla tma přehustá po vší zemi Egyptské za tři dni.

23 Aniž viděl jeden druhého, a aniž kdo vstal z místa svého za tři dni; ale synové Izraelští všickni měli světlo v příbytcích svých.

24 Potom povolav Farao Mojžíše, řekl: Jděte, služte Hospodinu. Toliko ovce vaše a větší dobytek váš nechať zůstane, také dítky vaše půjdou s vámi.

25 Odpověděl Mojžíš: Dáš také v ruce naše oběti a zápaly, kteréž bychom obětovali Hospodinu Bohu našemu.

26 A protož také dobytek náš půjde s námi, a nezůstane ani kopyta; nebo z nich vezmeme ku poctě Hospodinu Bohu našemu. My pak nevíme, čím sloužiti máme Hospodinu, dokudž nepřijdeme tam.

27 Zatvrdil pak Hospodin srdce Faraonovo, tak že nechtěl propustiti jich.

28 I řekl mu Farao: Odejdi ode mne, a varuj se, abys více neviděl tváři mé; nebo v který den uzříš tvář mou, umřeš.

29 Odpověděl Mojžíš: Dobře jsi řekl; neuzřímť více tváři tvé.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Tajemství nebe # 5215

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  

Tento překlad zatím obsahuje pasáže až po #946. Pravděpodobně se na něm ještě pracuje. Pokud stisknete šipku doleva, najdete toto poslední přeložené číslo.

  
/ 10837  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6

Ze Swedenborgových děl

 

O bílém koni # 1

Prostudujte si tuto pasáž

/ 17  
  

1. Jan v knize Zjevení popisuje Slovo co do jeho duchovního neboli vnitřního smyslu následovně:

A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě. Jeho oči plamen ohně a na hlavě množství královských korun; Jeho jméno je napsáno a nezná je nikdo než On sám. Má na sobě plášť zbrocený krví a Jeho jméno je Slovo Boží. Za ním nebeská vojska na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. (…) Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů. (Zjevení Janovo 19:11-14, 16)

Nikdo nemůže zřetelně chápat, co výše uvedené výrazy znamenají, nezná-li vnitřní smysl. Je zřejmé, že každý jednotlivý výraz něco zobrazuje a označuje (například otevřená nebesa a bílý kůň, že na něm seděl ten, kdo spravedlivě soudí a bojuje, že Jeho oči byly jako plamen ohně a na Jeho hlavě bylo množství královských korun, že měl napsáno jméno, které nezná nikdo než On sám, že měl na sobě plášť zbrocený krví, že Jej následovala nebeská vojska na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu a že na plášti a na boku měl napsáno jisté jméno).

Výslovně se uvádí, že se hovoří o Slovu a že tímto Slovem je Pán, neboť se píše: „Jeho jméno je Slovo Boží,” a dále: „Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů.” Ze smyslu jednotlivých výrazů je zřejmé, že je zde popisováno Slovo ve svém duchovním neboli vnitřním významu. Otevřenými nebesy se znázorňuje a označuje, že vnitřní význam Slova lze pozorovat v nebi, a proto jej spatřují i ti na světě, kterým je nebe otevřeno. Bílý kůň znázorňuje a označuje chápání Slova co do jeho vnitřního obsahu. V následujícím textu tento smysl výrazu bílý kůň ozřejmíme.

Je jasné, že ten, který na něm seděl, je Pán jako Slovo, a tedy Slovo, neboť se píše, že Jeho jméno je Slovo Boží. Věrným a soudícím spravedlivě je nazván vzhledem k dobru, a pravým a spravedlivě bojujícím vzhledem k pravdě, neboť Pán je spravedlnost. Jeho oči jako plamen ohně označují Božskou Pravdu z Božského Dobra Jeho Božské Lásky. Množství královských korun na Jeho hlavě označuje veškerá dobra a pravdy víry. Jméno napsané, které nezná nikdo jiný než On sám znamená, že nikdo kromě Něj a těch, komu to On zjeví, nevidí, že Slovo ve vnitřním smyslu je tohoto charakteru. Plášť zbrocený krví označuje Slovo v jeho literním smyslu, na němž bylo spácháno násilí. Nebeská vojska na bílých koních za ním označují ty, kteří Slovu rozumějí vnitřně; výraz oblečeni v bělostný a čistý kment označuje tytéž, kteří jsou v pravdě z dobra. Jméno napsané na Jeho plášti a na boku označuje pravdu a dobro a jejich kvalitu.

Z toho všeho, i z toho, co předcházelo a co bude následovat, vysvítá, co je zde zvěstováno, tedy že za posledního času církve bude duchovní neboli vnitřní smysl Slova otevřen. Popisuje se také, co bude následovat (verše 17-21).

Není nutné dokazovat, že tyto výrazy mají opravdu naznačený význam, neboť ten je detailně vysvětlen v díle Nebeská tajemství, jako například že Pán je Slovo, protože je Božská pravda (Nebeská tajemství 2533, 2803, 2884, 5272, 7835) a že Slovo je Božská pravda (č. 4692, 5075, 9987). Pán je popisován jako ten, který sedí na koni, spravedlivě soudí a bojuje, protože je Spravedlnost; je nazýván Spravedlnost, protože ze své vlastní moci spasil lidské pokolení (č. 1813, 2025-2027, 9715, 9809, 10019, 10152). Spravedlnost je zásluha, která náleží pouze Pánu (č. 9715, 9979). Oči jako plamen ohně označují Božskou Pravdu z Božského Dobra Božské Lásky, protože oči označují chápání a pravdu víry (č. 2701, 4403-4421, 4523-4534, 6923, 9051, 10569) a plamen ohně dobro lásky (č. 934, 4906, 5215, 6314, 6832). Královské koruny, které měl na hlavě, označují všechna dobra a pravdy víry (č. 114, 3858, 6335, 6640, 9863, 9865, 9868, 9873, 9905). Napsané jméno, které nezná nikdo jiný než On sám, znamená, že nikdo nemůže znát Slovo v jeho vnitřním smyslu kromě Něj a toho, komu to On zjeví - neboť jméno označuje kvalitu dané věci (č. 114, 145, 1754, 1896, 2009, 2724, 3006, 3237, 3421, 6674, 9310). Plášť zbrocený krví, který měl na sobě, označuje Slovo v jeho literním smyslu, na kterém bylo spácháno násilí. Plášť totiž označuje pravdu, která odívá dobro (č. 1073, 2576, 5248, 5319, 5954, 9212, 9216, 9952, 10536), zejména pak pravdu v nejzevnější úrovni, a tedy i Slovo v literním smyslu (č. 5248, 6918, 9158, 9212), a krev znamená násilí spáchané na pravdě nepravdou (č. 374, 1005, 4735, 5476, 9127).

Nebeská vojska na bílých koních za ním označují ty, kteří chápou Slovo v jeho vnitřním významu: vojska označují ty, kteří jsou v pravdě a dobru nebes a církve (č. 3448, 7236, 7988, 8019) a kůň označuje chápání (č. 3217, 5321, 6125, 6400, 6531, 6534, 7024, 8146, 8318). Bělost označuje pravdu, která je v nebeském světle, tedy vnitřní pravdu (č. 3301, 3993, 4007, 5319). Oblečeni v bělostný čistý kment označuje tytéž, kteří jsou v pravdě z dobra, neboť kment označuje pravdu nebeského původu, tedy pravdu z dobra (č. 5319, 9469). Jméno napsané na Jeho plášti a na boku znamená pravdu a dobro a jejich kvalitu, protože plášť označuje pravdu a jméno kvalitu, jak je uvedeno výše, a bok označuje dobro lásky (č. 3021, 4277, 4280, 9961, 10485). Král králů a Pán pánů je Pán vzhledem k Božské Pravdě a Božskému Dobru. Pán se nazývá Králem vzhledem k Božské Pravdě (č. 3009, 5068, 6148) a Pánem vzhledem k Božskému Dobru (č. 4973, 9167, 9194).

Z toho všeho vidíme, jaké je Slovo ve svém duchovním neboli vnitřním významu a že v něm není jediný výraz, který by neoznačoval něco duchovního, týkajícího se nebe a církve.

/ 17  
  

Many thanks to Lenka Máchová for her permission to use this translation on this site.