Bible

 

Exodus 10

Studie

   

1 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, ačkoli jsem já obtížil srdce jeho, a srdce služebníků jeho, abych učinil divy tyto své u prostřed nich;

2 A abys ty vypravoval v uši synů svých i vnuků svých, co jsem učinil v Egyptě, a znamení má, kteráž jsem prokázal na nich; abyste věděli, že já jsem Hospodin.

3 I všel Mojžíš s Aronem k Faraonovi, a řekli jemu: Takto praví Hospodin Bůh Hebrejský: Dokavadž nechceš se ponížiti přede mnou? Propusť lid můj, ať mi slouží.

4 Pakli nechceš propustiti lidu mého, aj, já uvedu zítra kobylky na krajinu tvou.

5 A přikryjí svrchek země, aby nebylo viděti, a snědí ostatky pozůstalé, kteříž vám zanecháni jsou po krupobití; zhryzou vám také každý strom pučící se na poli.

6 A naplní domy tvé, i domy všech služebníků tvých, a domy všech Egyptských; čehož neviděli otcové tvoji a otcové otců tvých, od počátku bytu svého na zemi až do dne tohoto. A odvrátiv se, vyšel od Faraona.

7 Řekli pak služebníci Faraonovi k němu: Dokavadž tento bude nám osídlem? Propusť ty muže, ať slouží Hospodinu Bohu svému. Zdaž ještě nevíš, že zkažen jest Egypt?

8 I zavolán jest Mojžíš s Aronem před Faraona. Jimž řekl: Jděte, služte Hospodinu Bohu svému. Kdo jsou ti, kteříž jíti mají?

9 A odpověděl Mojžíš: S dítkami i s starými našimi půjdeme, s syny i s dcerami našimi, s ovcemi a s větším dobytkem naším odejdeme; nebo slavnost Hospodinovu držeti máme.

10 Tedy řekl jim: Nechať jest tak Hospodin s vámi, jako já propustím vás i dítky vaše. Hleďte, nebo zlé jest před tváři vaší.

11 Nebudeť tak. Jděte vy sami muži, a služte Hospodinu, nebo toho vy toliko žádáte. I vyhnáni jsou od tváři Faraonovy.

12 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou na zemi Egyptskou pro kobylky, ať vystoupí na zemi Egyptskou, a sežerou všelikou bylinu země té, cožkoli zůstalo po krupobití.

13 I vztáhl Mojžíš hůl svou na zemi Egyptskou; a Hospodin uvedl vítr východní na zemi, aby vál celého toho dne a celou noc. A když bylo ráno, vítr východní přinesl kobylky.

14 A vystoupily kobylky na všecku zemi Egyptskou, a připadly na všecky končiny Egyptské nesčíslně. Před těmi nebylo takových kobylek, aniž po těch takové budou.

15 I přikryly veškeren svrchek země, tak že pro ně nebylo lze znáti země; a sežraly všelikou bylinu země, a všeliké ovoce na stromích, kteréž zůstalo po krupobití; a nepozůstalo nic zeleného na stromích a bylinách polních ve vší zemi Egyptské.

16 Tedy Farao spěšně povolav Mojžíše s Aronem, řekl: Zhřešil jsem proti Hospodinu Bohu vašemu, i proti vám.

17 Ale nyní, odpusť, prosím, hřích můj aspoň tento, a modlte se Hospodinu Bohu vašemu, ať jen tuto smrt odejme ode mne.

18 Protož vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu.

19 I obrátil Hospodin vítr západní tuhý velmi, kterýžto zachvátiv kobylky, uvrhl je do moře Rudého, tak že nezůstalo žádné kobylky ve vší krajině Egyptské.

20 Ale obtížil Hospodin srdce Faraonovo, a nepropustil synů Izraelských.

21 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, a bude tma na zemi Egyptské, a makati ji budou.

22 I vztáhl Mojžíš ruku svou k nebi, a byla tma přehustá po vší zemi Egyptské za tři dni.

23 Aniž viděl jeden druhého, a aniž kdo vstal z místa svého za tři dni; ale synové Izraelští všickni měli světlo v příbytcích svých.

24 Potom povolav Farao Mojžíše, řekl: Jděte, služte Hospodinu. Toliko ovce vaše a větší dobytek váš nechať zůstane, také dítky vaše půjdou s vámi.

25 Odpověděl Mojžíš: Dáš také v ruce naše oběti a zápaly, kteréž bychom obětovali Hospodinu Bohu našemu.

26 A protož také dobytek náš půjde s námi, a nezůstane ani kopyta; nebo z nich vezmeme ku poctě Hospodinu Bohu našemu. My pak nevíme, čím sloužiti máme Hospodinu, dokudž nepřijdeme tam.

27 Zatvrdil pak Hospodin srdce Faraonovo, tak že nechtěl propustiti jich.

28 I řekl mu Farao: Odejdi ode mne, a varuj se, abys více neviděl tváři mé; nebo v který den uzříš tvář mou, umřeš.

29 Odpověděl Mojžíš: Dobře jsi řekl; neuzřímť více tváři tvé.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Arcana Coelestia # 7679

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

7679. 'And Jehovah brought an east wind' means an agent of destruction. This is clear from the meaning of 'an east wind' as an agent of destruction. 'An east wind' has this meaning because it was dry and turbulent, and because it therefore withered the produce of that land, and by its force shattered trees, and ships at sea. This is why that wind, acting as an agent [of destruction], describes the effect that Divine power can have. In addition 'the east' means the good of love and charity, for the Lord is meant by it in the highest sense, 101, 1250, 3708. Also, being Divine, the good of love and charity is in origin very gentle, and consequently is also such in its movements when it passes into heaven. But when it comes down into hell it becomes rough and fierce, because the inhabitants of hell make it so. Therefore the inflow and presence there of that Divine good not only torments them but also devastates them. This too explains why a wind from the east or 'an east wind' means an agent of destruction.

[2] The fact that this wind means an agent of destruction is evident from the places in which it is mentioned in the Word, as in Jeremiah,

Like an east wind I will scatter them before the enemy. Jeremiah 18:17.

In Ezekiel,

The vine that was planted, will it thrive? 1 When the east wind strikes it, will it not wither completely?. Ezekiel 17:10.

In the same prophet,

That vine has been plucked up in anger, it has been cast down onto the ground, the east wind has dried its fruit. Ezekiel 19:12.

In Hosea,

He will be among his brothers a ferocious one; an east wind will come, Jehovah's wind rising up from the desert, and his spring mill become dry, and his fountain dried up. Hosea 13:15.

In David,

By an east wind You will shatter the ships of Tarshish. Psalms 48:7.

In Ezekiel,

They brought you down to many waters, those who despise you; the east wind broke you in the heart of the seas. Ezekiel 27:26.

From these places it is evident that 'an east wind' means an agent of destruction, because it was a dry wind and a turbulent one. It therefore also means an agent of devastation, as in Hosea,

Ephraim feeds the wind, and pursues the east wind. All the day long he multiplies lies and devastation. Hosea 12:1.

'Ephraim' stands for the Church's understanding, 5354, 6222, 6238. 'Feeding the wind' is multiplying lies, and 'pursuing the east wind' is multiplying devastation. A state of devastation and temptation is also called 'the day of the east wind' in Isaiah 27:7-8.

Poznámky pod čarou:

1. Reading num prosperabitur (will it thrive?), which Swedenborg has in another place where he quotes this verse and which is the meaning of the Hebrew, for non prosperabitur (it will not thrive)

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.