Bible

 

Deuteronomium 34

Studie

   

1 Tedy vstoupil Mojžíš z rovin Moábských na horu Nébo, na vrch hory, kteráž jest proti Jerichu, a ukázal jemu Hospodin všecku zemi Galád až do Dan,

2 I všecku Neftalím, a zemi Efraim a Manasse, a všecku zemi Juda až k moři nejdalšímu,

3 Polední také stranu a roviny údolí Jericha, města palmovím osazeného, až do Segor.

4 A řekl jemu Hospodin: Tato jest země, kterouž s přísahou zaslíbil jsem Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji. Způsobil jsem to, abys ji viděl očima svýma, však do ní nevejdeš.

5 I umřel tam Mojžíš, služebník Hospodinův, v zemi Moábské, vedlé řeči Hospodinovy.

6 A pochoval jej v Gai, v zemi Moábské naproti Betfegor, a žádný nezvěděl o jeho hrobu až do tohoto dne.

7 Byl pak Mojžíš ve stu a dvadcíti letech, když umřel, a nepošly oči jeho, aniž síla odešla od něho.

8 I plakali synové Izraelští Mojžíše na rovinách Moábských třidceti dní, a vyplněni jsou dnové pláče a kvílení nad Mojžíšem.

9 Jozue pak, syn Nun, naplněn jest duchem moudrosti; nebo byl vložil Mojžíš ruce své na něj. I poslouchali ho synové Izraelští, a činili, jakož přikázal Hospodin skrze Mojžíše.

10 Ale nepovstal více prorok v Izraeli podobný Mojžíšovi, (kteréhož by tak znal Hospodin tváří v tvář),

11 Ve všech znameních a zázracích, pro něž poslal jej Hospodin, aby činil je v zemi Egyptské, před Faraonem a přede všechněmi služebníky jeho, a vší zemí jeho,

12 Také i ve všech skutcích ruky silné, a ve všeliké hrůzi veliké, kteréžto věci činil Mojžíš před očima všeho Izraele.

   

Komentář

 

Příkaz

  
Washington Crossing the Delaware by Emanuel Leutze

Přikazovat znamená vydat rozkaz, že se něco musí udělat, a je zaměřeno na jednotlivce nebo skupinu. Je to imperativ, nikoli návrh.

Rozkazování lze provádět dvěma způsoby nebo ze dvou různých motivů. Často přichází v organizaci, kde se používá k uložení příkazu, který je nezbytný pro práci organizace, jako je obchod, vláda nebo armáda, a může být legitimní, nebo je používán v rodině k udržení spořádaný dům. Může ji však použít i člověk, který miluje moc a nějakým způsobem ji získal, rád vnucuje ostatním svou vůli k sobeckému uspokojení.

Jedním motivem je tedy láska k užitku nebo k dobru a druhá k lásce k sobě samému nebo k majetku.

Pán vydal ze své nekonečné lásky přikázání lidstvu, protože je to řád sám, a ví, že naše štěstí na věčnost závisí na našem přijetí Jeho řádu stvoření, který je nakonec jediným řádem, který existuje.

(Odkazy: Nebeská tajemství 5368, 8690, 10578 [3]; Pravé křesťanské náboženství 341)