Bible

 

Deuteronomium 11

Studie

   

1 Milujž tedy Hospodina Boha svého a ostříhej nařízení jeho, ustanovení a soudů jeho, i přikázaní jeho po všecky dny.

2 A znejtež dnes (nebo ne k samým synům vašim mluvím, kteříž neznali toho, ani neviděli), trestání Hospodina Boha svého, důstojnost jeho, ruku jeho silnou a rámě jeho vztažené,

3 A znamení i skutky jeho, kteréž činil u prostřed Egypta Faraonovi, králi Egyptskému, i vší zemi jeho,

4 A co učinil vojsku Egyptskému, koňům i vozům jeho, kterýž uvedl vody moře Rudého na ně, když vás honili, a shladil je Hospodin až do dnešního dne;

5 Také co učinil vám na poušti, dokudž jste nepřišli až k místu tomuto,

6 A co učinil Dátanovi a Abironovi, synům Eliaba, syna Rubenova, když země otevřela ústa svá, a požřela je i čeledi jejich, stany jejich se vším statkem jejich, kterýž při sobě měli, u prostřed všeho Izraele.

7 Ale oči vaše viděly všecky skutky Hospodinovy veliké, kteréž činil.

8 Protož ostříhejte všech přikázaní, kteráž já dnes přikazuji vám, abyste zmocněni byli, a vejdouce, dědičně obdrželi zemi, do kteréž vy jdete k dědičnému jí obdržení,

9 A aby se prodlili dnové vaši na zemi, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim i semeni jejich, zemi mlékem a strdí oplývající.

10 Nebo země, do kteréž ty již vcházíš, abys ji dědičně obdržel, není jako země Egyptská, z níž jsi vyšel, v kteréž jsi rozsíval símě své, a svlažoval ji do ustání noh svých jako zahradu bylinnou:

11 Ale země, do kteréž vy jdete, abyste jí dědičně vládli, jest země hornatá, mající i údolí, kteráž z deště nebeského svlažována bývá vodou,

12 Země, o kterouž Hospodin Bůh tvůj pečuje, a vždycky oči Hospodina Boha tvého obráceny jsou na ni, od počátku roku až do konce jeho.

13 Protož jestliže opravdově poslouchati budete přikázaní mých, kteráž já vám dnes přikazuji, milujíce Hospodina Boha svého a sloužíce jemu z celého srdce svého a ze vší duše své,

14 Dám déšť zemi vaší časem svým, ranní i pozdní, a sklízeti budeš obilé své, víno své i olej svůj.

15 Dám i pastvu na poli tvém pro hovada tvá, a budeš jísti až do sytosti.

16 Vystříhejtež se tedy, aby nebylo svedeno srdce vaše, abyste odstupujíce, nesloužili bohům cizím, a neklaněli se jim.

17 Pročež Hospodin velice by se na vás rozhněval, a zavřel by nebe, aby deště nedávalo, a země aby nedávala úrody své; i zahynuli byste rychle z země výborné, kterouž Hospodin vám dává.

18 Ale složte tato slova má v srdci svém a v mysli své, a uvažte je sobě za znamení na rukou svých, a budou jako náčelník mezi očima vašima.

19 A vyučujte jim syny své, rozmlouvajíce o nich, když sedneš v domě svém, aneb když půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš.

20 Napíšeš je také na veřejích domu svého i na branách svých,

21 Aby byli rozmnoženi dnové vaši a dnové synů vašich na zemi, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim, že ji dá jim, dokudž nebe trvá nad zemí.

22 Nebo jestliže bedlivě ostříhati budete všech přikázaní těchto, kteráž já přikazuji vám, abyste je činili, milujíce Hospodina Boha svého, a chodíce po všech cestách jeho, a přídržejíce se jeho:

23 Tedy vyžene Hospodin všecky ty národy od tváři vaší, a vládnouti budete dědičně národy většími i silnějšími, nežli jste vy.

24 Všeliké místo, na kteréž by vstoupila noha vaše, vaše bude; od pouště a od Libánu, a od řeky Eufraten až k moři nejdalšímu bude pomezí vaše.

25 Nepostaví se žádný proti vám; strach a bázeň vás pustí Hospodin Bůh váš na tvář vší země, po kteréž choditi budete, jakož jest mluvil vám.

26 Hle, já předkládám vám dnes požehnání i zlořečení,

27 Požehnání, budete-li poslouchati přikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes přikazuji vám,

28 Zlořečení pak, jestliže byste neposlouchali přikázaní Hospodina Boha svého, ale sešli byste s cesty, o kteréž já dnes přikazuji vám, následujíce bohů cizích, kterýchž neznáte.

29 A když by tě uvedl Hospodin Bůh tvůj do země, do kteréž ty jdeš, abys dědičně vládl jí, tedy dáš požehnání toto na hoře Garizim, a zlořečení na hoře Hébal,

30 Kteréž jsou za Jordánem, za cestou chýlící se k západu slunce, v zemi Kananejského, jenž bydlí na rovinách naproti Galgala, blízko rovin More.

31 Nebo vy půjdete přes Jordán, abyste vešli a dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh váš dá vám; i obdržíte ji dědičně, a budete v ní bydliti.

32 Hleďtež tedy, abyste činili všecka ustanovení a soudy, kteréž já dnes vám předkládám.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Apocalypse Revealed # 347

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 962  
  

347. "Till we have sealed the servants of our God on their foreheads." This symbolically means, before those people were separated who were governed by truths springing from goodness from the Lord, thus who were inwardly good.

Sealing them on the foreheads does not mean to seal them there actually, but to distinguish and separate people who are impelled by the goodness of love from the Lord; for the forehead symbolizes the goodness of love. They are people who are governed by truths springing from goodness from the Lord, because these are the kind of people meant by servants of God (no. 3).

The forehead symbolizes the goodness of love because the face images a person's affections, and the forehead is the highest part of the face. Just underneath the forehead is the brain, from which originates everything connected with the person's life.

Because the forehead symbolizes love - a good love in the case of good people, and an evil love in the case of evil people - therefore to seal them on the foreheads means, symbolically, to distinguish and separate one from the other according to their love.

The like is symbolically meant in Ezekiel:

Go through... the midst of Jerusalem, and set a mark on the foreheads of the men who groan... over... the abominations... (Ezekiel 9:4-6)

[2] Since the forehead symbolizes love, therefore regarding the plate on Aaron's turban which had "Holiness to Jehovah" engraved on it, we read that it was on the front of the turban, so as to be on Aaron's forehead, and to be always on Aaron's forehead, that the people might find favor before Jehovah (Exodus 28:36-38). And it was also commanded that the words, "You shall love your God with all your heart and with all your soul," be on the hand and on the forehead (Deuteronomy 6:5, 8; 11:18); that they have the name of the Father written on their foreheads (Revelation 14:1), and the name of God and of the Lamb on their foreheads (Revelation 22:4).

It should be known that the Lord views angels by looking upon their foreheads, and they in turn view the Lord with their eyes. The reason is that the Lord regards all in accordance with the goodness of their love, and wills that they in turn regard Him in accordance with the truths of wisdom, so as to bring about a conjunction.

[3] In an opposite sense the forehead in the following instances symbolizes an evil love: people who have the mark of the beast on their foreheads (Revelation 13:16; 14:9; 20:4); and also people with the name of Babylon on their foreheads (Revelation 17:5). The forehead of a woman who is a harlot (Jeremiah 3:3). People having an obstinate forehead and a hard heart (Ezekiel 3:7-8).

...you were obstinate..., and your forehead was bronze... (Isaiah 48:4)

  
/ 962  
  

Many thanks to the General Church of the New Jerusalem, and to Rev. N.B. Rogers, translator, for the permission to use this translation.