Jozue 13

Studovat vnitřní smysl

           

1 Jozue pak již byl starý a sešlý věkem. I řekl jemu Hospodin: Tys se již sstaral, a jsi sešlého věku, země pak zůstává velmi mnoho k opanování.

2 Tato jest země, kteráž zůstává: Všecky končiny Filistinské a všecka Gessuri,

3 Od Níle, kterýž jest naproti Egyptu, až ku pomezí Akaron na půlnoci, kterážto krajina Kananejským se přičítá, v níž jest patero knížetství Filistinských: Gazejské, Azotské, Aškalonitské, Getejské a Akaronitské, a to bylo Hevejské;

4 Na poledne pak všecka země Kananejská a Mára, kteréž jest Sidonských až do Afeka, a až ku pomezí Amorejského;

5 Též země Giblická, a všecken Libán k východu slunce, od Balgad pod horou Hermon, až kde se vchází do Emat.

6 Všecky obyvatele té hory, od Libánu až k vodám Maserefot, všecky Sidonské já vyženu od tváři synů Izraelských; toliko ty rozděl ji losem lidu Izraelskému v dědictví, jakožť jsem přikázal.

7 Protož nyní rozděl zemi tu v dědictví devateru pokolení, a polovici pokolení Manassesova,

8 Poněvadž druhá polovice a pokolení Rubenovo a Gádovo vzali díl svůj, kterýž jim dal Mojžíš před Jordánem k východu, jakož dal jim Mojžíš služebník Hospodinův,

9 Od Aroer, kteréž jest při břehu potoka Arnon, i města u prostřed potoka, i všecky roviny Medaba až do Dibon,

10 I všecka města Seona, krále Amorejského, kterýž kraloval v Ezebon, až ku pomezí synů Ammon,

11 A Galád, i pomezí Gessuri a Machati, všecku horu Hermon, i všecken Bázan až do Sálecha,

12 Všecko království Oga v Bázan, kterýž kraloval v Astarot a v Edrei, kterýž byl pozůstal z ostatků Refaim, když je pobil Mojžíš, a zahladil je.

13 Nevyhnali pak synové Izraelští Gessuri a Machati, protož bydlil Gessura a Machata u prostřed Izraele až do dnešního dne.

14 Toliko pokolení Léví nedal dědictví; oběti ohnivé Hospodina Boha Izraelského jsou dědictví jeho, jakož mluvil jemu.

15 Dal pak Mojžíš pokolení synů Ruben po čeledech jejich dědictví.

16 A bylo jejich pomezí od Aroer, kteréž jest při břehu potoka Arnon, i město, kteréž jest u prostřed potoka, i všecky roviny, kteréž jsou při Medaba,

17 Ezebon i všecka města jeho, kteráž byla na rovinách, Dibon a Bamotbal a Betbalmeon,

18 Jasa a Kedemot a Mefat,

19 A Kariataim a Sabma, a Saratazar na hoře údolí,

20 A Betfegor i Assedot, Fazga a Betsimot.

21 Všecka také města v kraji, i všecko království Seona, krále Amorejského, kterýž kraloval v Ezebon, jehožto zabil Mojžíš i s knížaty Madianskými, Evi i Rekem, Sur, Hur a Rebe, vývodami Seonovými, obyvateli té země.

22 Ano i Baláma, syna Beorova, věšťce, zabili synové Izraelští mečem, s jinými, kteříž zbiti od nich.

23 I bylo pomezí synů Rubenových Jordán s mezemi svými. To jest dědictví synů Rubenových po čeledech jejich, města i vsi jejich.

24 Dal také Mojžíš pokolení Gád, synům Gádovým, po čeledech jejich dědictví.

25 A bylo jejich pomezí Jazer i všecka města Galád, a polovice země synů Ammon až do Aroer, kteréž jest naproti Rabba,

26 A od Ezebon až do Rámot, Masfe a Betonim, a od Mahanaim až ku pomezí Dabir;

27 V údolí také Betaram a Betnemra, a Sochot, a Sefon, ostatek království Seona, krále Ezebon, i Jordán s pomezím svým až k kraji moře Ceneret za Jordánem na východ.

28 To jest dědictví synů Gád po čeledech jejich, města i vsi jejich.

29 Dal také Mojžíš polovici pokolení Manassesova dědictví, i bylo polovice pokolení synů Manassesových, po čeledech jejich.

30 Pomezí jejich od Mahanaim, všecken Bázan, všecko království Oga, krále Bázan, i všecky vesnice Jair, kteréž jsou v Bázan, šedesáte měst,

31 A polovice Galád, a Astarot, a Edrei, města království Oga v Bázan. To dal synům Machirovým, syna Manassesova, polovici synů Machirových, po čeledech jejich.

32 Ta jsou dědictví, kteráž rozdělil Mojžíš na rovinách Moábských před Jordánem proti Jerichu k východu.

33 Pokolení pak Léví nedal Mojžíš dědictví; Hospodin Bůh Izraelský jest dědictví jejich, jakož mluvil jim.

  

Exploring the Meaning of Jozue 13      

Joshua 13: The start of the tribal territory allocations.

Now that Israel had conquered the land of Canaan, the Lord commanded Joshua to divide the land between the twelve tribes. The next seven chapters tell how the the land of Canaan was divided (see Swedenborg’s work, Arcana Caelestia 1413, to read more about the spiritual meaning).

Chapter 13 deals with the territories given to the tribes of Reuben, Gad and one half of Manasseh, all of which are on the other side of the river Jordan. Reuben was given the southern lands; Gad was given the extensive middle region, much of which is an area called Gilead; and half the tribe of Manasseh received the northern land which is on the other side of the Jordan.

It is also worth noting that the first few verses say much of the land remained to be conquered. However, at the end of chapter 11, we read that Joshua took the whole land as the Lord had commanded Moses.

This may seem contradictory, but spiritually it fits very well. In our regeneration, we aim to conquer our self-centred nature, and allow the Lord to rule us with his truth. This is spiritually ‘conquering the whole land’. But even so, our natural thoughts and desires sometimes rise up to trouble us, and these times are like the parts of the land that remain to be conquered. This is why we must recognize our complete dependence on the Lord (Arcana Caelestia 8326).

The Lord giving land as inheritance to each of the twelve tribes represents the way that He gives us our spiritual life. As we do the work of spiritual ‘conquering’ - living by our purpose to serve the Lord - we feel more and more that we can use our understanding of God and His Word in our actions every day.

The twelve tribes stand for the whole spectrum of what spiritual life involves, and each tribe relates to a specific quality of our spiritual living (Arcana Caelestia 3858). For example, we need to be discerning, positive, respectful of others, and so on. Each tribe has a sizeable area of the land, and is part of the integrity of the whole nation.

The territories given to Reuben, Gad and half of Manasseh are not part of Canaan, but they are linked to it. These areas represent our outward life: the way we work, live, rest, and relate with other people. This is the ‘casing’ of our spiritual life, and it is essential.

The tribe of Reuben – the eldest son of Jacob – stands for our initial need to see the truths from the Lord in the Word. By ‘seeing’ we mean meeting them, looking carefully, being attentive, coming to understand what they ask of us, and realising how important they are. It is not a vague impression that the Lord’s teachings are important, but a real first step for us (Arcana Caelestia 3866).

The tribe of Gad stands for our ability to see that knowledge and truth need to be used to perform good works. Gad’s name means ‘a troop,’ calling to mind soldiers marching in formation to go and sort things out properly. This is something we can apply to ourselves and to the world around us. We just need to watch that it doesn’t get too heavy-handed (See Swedenborg’s work, Apocalypse Explained 435[7]).

The tribe of Manasseh represents the spiritual good which supports our will to live a life which is just, fair and honourable because it is based on God. In fact, Manasseh – which means ‘forgetfulness’ – stands for our need to remember that ‘my will’ is really ‘the Lord’s will for me’. Our will needs to be focused on outward life and also inwardly open to the Lord, which is why half of Manasseh has land beyond the Jordan and half has land within Canaan (Arcana Caelestia 5353).

   Studovat vnitřní smysl

Přeložit: