1
Proti Ammonitským. Takto praví Hospodin : Což nemá žádných synů Izrael ? Což dědice žádného nemá? Proč dědičně opanoval král jejich Gádu, a lid jeho v městech tohoto bydlí?
2
Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin , že způsobím, aby slyšáno bylo proti Rabba Ammonitských troubení válečné, a aby bylo obráceno v hromadu rumu, a jiná města jeho ohněm vypálena. I opanuje Izrael ty, kteříž jej byli opanovali, praví Hospodin .
3
Kvěl Ezebon , když popléněno bude Hai , křičte, ó dcery Rabba , přepašte se žíněmi, plačte, a běžte přes ploty; nebo král váš do zajetí půjde, kněží jeho i knížata jeho spolu.
4
Což se chlubíš údolími, když oplývá údolí tvé, ó dcero zpurná, kteráž doufáš v pokladech svých, říkajíc: Kdo by táhl na mne?
5
Aj, já uvedu na tebe strach, praví Panovník Hospodin zástupů , ze všeho vůkolí tvého, jímž rozehnáni budete všickni, a nebude žádného, kdo by shromáždil toulající se.
6
A však potom zase přivedu zajaté Ammonitské, dí Hospodin .
7
Proti Idumejským. Takto praví Hospodin zástupů : Což není více moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumných? Zmařena moudrost jejich?
8
Utíkejte, obraťe se, a hluboko se schovejte, obyvatelé Dedan ; nebo bídu uvedu na Ezau v čas navštívení jeho.
9
Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili paběrků? Pakli zloději v noci, zdaž by škodili více nad potřebu svou?
10
Ale já obnažím Ezau , zodkrývám skrýše jeho, tak že se nebude moci ukryti. Pohubenoť bude símě jeho i bratří jeho i sousedé jeho, tak že nebude naprosto, kdo by řekl:
11
Zanech sirotků svých, já živiti je budu, a vdov svých mně se dověřte.
12
Takto zajisté praví Hospodin : Aj, ti, kteříž nemají žádného práva píti kalichu tohoto, předce pijí, ty pak sám abys toho naprosto prázen byl? Nebudeš prázen, ale jistotně píti budeš.
13
Nebo skrze sebe přisahám, dí Hospodin , že pustinou, útržkou, pouští a prokletím bude Bozra , a všecka města jeho budou pouští věčnou.
14
Pověst slyšel jsem od Hospodina , že posel k národům poslán jest: Shromažďte se, a táhněte proti němu; nuže, vstaňte k boji.
15
Nebo aj, způsobím to, abys byl za nejšpatnějšího mezi národy , v nevážnosti mezi lidmi.
16
To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice , i odtud tě strhnu, dí Hospodin .
17
I bude země Idumejská pustinou. Každý, kdož půjde skrze ni, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jejími;
18
Jako podvrácení Sodomy a Gomory a sousedů jejich, praví Hospodin . Neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka.
19
Aj, jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř , kterýž by se postavil proti mně?
20
Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Idumejských, a to, což myslil proti obyvatelům Temanským: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytky jejich.
21
Od hřmotu pádu jejich třásti se bude ta země , hlas a křik jejich slyšán bude u moře Rudého.
22
Aj, jako orlice přitáhne a přiletí, a roztáhne křídla svá na Bozru, i bude srdce silných Idumejských v ten den podobné srdci ženy svírající se.
23
Proti Damašku . Zastydí se Emat i Arfad, nebo novinu zlou uslyší, a užasnou se, tak že se i moře zkormoutí, aniž se bude moci upokojiti.
24
Oslábne Damašek , obrátí se k utíkání, a hrůza podejme jej, svírání a bolesti zachvátí jej jako rodičku.
25
Ale řkou: Jakž by nemělo ostáti město slovoutné, město radosti mé?
26
Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní vypléněni budou v ten den , dí Hospodin zástupů .
27
A zanítím oheň ve zdi Damašské, kterýž do konce zkazí paláce Benadadovy.
28
Proti Cedar a královstvím Azor, kteráž pohubiti má Nabuchodonozor král Babylonský. Takto praví Hospodin : Vstaňte, táhněte proti Cedar, a vypleňte národy východní.
29
Stany jejich i stáda jejich vezmou, kortýny jejich se vším nádobím jejich, i velbloudy jejich poberou sobě, a volati budou na ně: Strach jest vůkol.
30
Utecte, rozprchněte se rychle, skrejte se hluboce, obyvatelé Azor, dí Hospodin , neboť Nabuchodonozor král Babylonský složil proti vám radu, a vymyslil proti vám chytrost.
31
Vstaňte, táhněte proti národu upokojenému, kterýž sedí bezpečně, praví Hospodin . Nemá ani vrat ani závory, a samotní bydlejí.
32
Budou zajisté velbloudi jejich v loupež, a množství dobytků jejich v kořist, a rozptýlím na všeliký vítr ty, kteříž i v nejzadnějších koutech bydlejí, a ze všech stran uvedu bídu na ně, dí Hospodin .
33
I bude Azor příbytkem draků, pustinou až na věky; neosadí se tam žádný, aniž bude bydleti v něm syn člověka.
34
Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti Elamitským, na počátku kralování Sedechiáše krále Judského, řkoucí:
35
Takto praví Hospodin zástupů : Aj, já polámi lučiště Elamitských, největší sílu jejich.
36
Uvedu zajisté na Elamitské čtyři větry ode čtyř stran světa, a rozptýlím je na všecky ty větry, tak že nebude národu, do něhož by se nedostal někdo z vyhnaných Elamitských.
37
A předěsím Elamitské před nepřátely jejich a před těmi, kteříž hledají bezživotí jejich. Uvedu, pravím, na ně zlé, prchlivost hněvu svého, dí Hospodin , a budu posílati za nimi meč , dokudž jim konce neučiním.
38
I postavím stolici svou mezi Elamitskými, a vypléním odtud krále i knížata, praví Hospodin .
39
A však stane se v posledních dnech, že zase přivedu zajaté Elamitské, dí Hospodin .