Genesis 14

Studovat vnitřní smysl

           

1 Stalo se pak ve dnech těch, že Amrafel král Sinearský, Arioch král Elasarský, Chedorlaomer král Elamitský, a Thádal král Goimský,

2 Vyzdvihli válku proti Bérovi králi Sodomskému, a proti Bersovi králi Gomorskému, a Senábovi králi Adamatskému, a Semeberovi králi Seboimskému, a králi Bélamskému, to jest Ségorskému.

3 Všickni tito sjeli se do údolí Siddim, to jest již moře solné.

4 Dvanácte let sloužili Chedorlaomerovi, třináctého pak léta zprotivili se.

5 Protož léta čtrnáctého přitáhl Chedorlaomer a králové, kteříž byli s ním, a pobili Refaimské v Astarotu Karnaimských, a Zuzimské v Cham, a Eminské na rovinách Kariataimských,

6 A Horejské na hoře jich Seir, až k rovině Fáran, kteráž leží nad pouští.

7 A vracejíce se, přitáhli k En Misfat, kteráž již jest Kádes, a pohubili všecku krajinu Amalechitského, také i Amorejského, bydlícího v Hasesontamar.

8 Protož vytáhl král Sodomský, a král Gomorský, a král Adamatský, a král Seboimský, a král Bélamský, to jest Ségorský, a sšikovali se proti nim k bitvě v údolí Siddim,

9 Proti Chedorlaomerovi králi Elamitskému, a Thádalovi králi Goimskému, a Amrafelovi králi Sinearskému, i Ariochovi králi Elasarskému, čtyři králové proti pěti.

10 (V údolí pak Siddim bylo mnoho studnic klejovatých.) I utíkajíce král Sodomský a Gomorský, padli tam; a kteří pozůstali, utekli na hory.

11 A pobravše všecko zboží Sodomských a Gomorských, a všecky potravy jich, odtáhli.

12 Vzali také Lota, a zboží jeho, syna bratra Abramova, a odjeli; nebo on bydlil v Sodomě.

13 Přišel pak jeden, kterýž byl utekl, a zvěstoval Abramovi Hebrejskému, kterýž tehdáž bydlil v rovinách Mamre Amorejského, bratra Eškolova a bratra Anerova; nebo ti měli smlouvu s Abramem.

14 Uslyšev tedy Abram, že by zajat byl bratr jeho, vypravil způsobných k boji a v domě svém zrozených služebníků tři sta a osmnácte, a honil je až k Dan.

15 A odděliv se, připadl na ně v noci, on i služebníci jeho, a porazil je; a stihal je až k Chobah, kteréž leží na levo Damašku.

16 I odjal zase všecko zboží; také i Lota bratra svého s statkem jeho zase přivedl, ano i ženy a lid.

17 Tedy vyšel král Sodomský proti němu, když se navracoval od pobití Chedorlaomera a králů, kteříž byli s ním, k údolí Sáveh, kteréž jest údolí královské.

18 Melchisedech také král Sálem, vynesl chléb a víno; a ten byl kněz Boha silného nejvyššího.

19 I požehnal mu a řekl: Požehnaný Abram Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem a zemí;

20 A požehnaný Bůh silný nejvyšší, kterýž dal nepřátely tvé v ruce tvé. I dal mu Abram desátky ze všech věcí.

21 Král pak Sodomský řekl Abramovi: Dej mi lid, a zboží vezmi sobě.

22 I řekl Abram králi Sodomskému: Pozdvihl jsem ruky své k Hospodinu, Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem i zemí,

23 Že nevezmu od niti až do řeménka obuvi ze všech věcí, kteréž jsou tvé, abys neřekl: Já jsem obohatil Abrama,

24 Kromě toliko toho, což snědli bojovníci, a dílu mužů, kteříž se mnou šli, totiž Aner, Eškol a Mamre; oni nechať vezmou díl svůj.

  

Exploring the Meaning of Genesis 14      

Napsal(a) Emanuel Swedenborg

Here are some excerpts from Swedenborg's "Arcana Coelestia" that help explain the inner meaning of this chapter:

AC 1651. This chapter treats of the Lord’s temptation combats, which are represented and signified by the wars here described.

AC 1652. The goods and truths in the external man, but which only appeared as goods and truths, were the things from which the Lord fought in His childhood against evils and falsities. The apparent goods and truths are signified by the kings named in (verse 1); but the evils and falsities against which He fought are signified by the kings named in (verse 2); and these were unclean (verse 3).

AC 1653. These evils and falsities against which He fought did not show themselves earlier than in childhood; and then they burst forth, which is signified by their previously serving Chedorlaomer (verse 4).

AC 1654. The Lord then warred against and conquered the persuasions of falsity of all kinds, which are the Rephaim, the Zuzim, the Emim, and the Horites (verses 5, 6); next, the falsities and evils themselves, which are the Amalekite and the Amorite (verse 7) afterwards the other falsities and evils, which are the kings named in (verses 8 to 11).

AC 1655. Apparent truths and goods, which are not in themselves truths and goods, took possession of the external man (verse 12); and the rational man which is "Abram the Hebrew," perceiving this, laid claim to it and liberated it (verses 13 to 16).

AC 1656. After these combats, evil and falsity submitted themselves (verse 17).

AC 1657. The Lord‘s internal man in the interior man, or the Divine in the rational, is Melchizedek, from whom came the benediction after the combats (verses 18 to 20). The tithes are the remains, or the states of good and truth from the combats (verse 20).

AC 1658. The evil and infernal spirits, being overcome, begged for life, and did not care for other things; but nothing was taken from them by the Lord, because He had no strength from their evils and falsities; but they were given into the power (potestas) of good spirits and angels (verses 21-24).

   Studovat vnitřní smysl

Přeložit: