1
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi , řka:
2
Mluv k synům Izraelským, ať navrátíce se, rozbijí stany před Fiarot, mezi Magdalem a mořem, proti Belsefon; naproti němu rozbijete stany při moři.
3
A dí Farao o synech Izraelských: Ssouženi jsou na zemi, sevřela je poušť .
4
I zatvrdím srdce Faraonovo, a honiti je bude, a oslaven budu v Faraonovi a ve všem vojsku jeho; a zvědí Egyptští, že já jsem Hospodin . I učinili tak.
5
Povědíno pak bylo králi Egyptskému, že by lid utíkal. I obráceno jest srdce Faraonovo a služebníků jeho proti lidu, a řekli: Co jsme to učinili, že jsme propustili Izraele, aby nesloužil nám?
6
Protož zapřáhl do svého vozu, a lid svůj vzal s sebou.
7
A vzal šest set vozů vybraných, i všecky vozy Egyptské, nad nimiž nade všemi byli hejtmané.
8
I zatvrdil Hospodin srdce Faraona krále Egyptského, tak že honil syny Izraelské ; synové pak Izraelští vyšli v ruce vyvýšené.
9
I honili je Egyptští, a postihli je, když se položili při moři, všickni vozové Faraonovi , a jezdci jeho i vojsko jeho podlé Fiarot, před Belsefon.
10
A když se přiblížil Farao , pozdvihli synové Izraelští očí svých, a aj, Egyptští táhnou za nimi. I báli se velmi, a volali synové Izraelští k Hospodinu.
11
A řekli Mojžíšovi : Zdali proto, že nebylo hrobů v Egyptě, vyvedl jsi nás , abychom zemřeli na poušti? Co jsi nám to učinil, že jsi vyvedl nás z Egypta ?
12
Zdali jsme toho nemluvili tobě ještě v Egyptě, řkouce: Nech nás , ať sloužíme Egyptským? Nebo lépe bylo nám sloužiti Egyptským, než zemříti na poušti.
13
I řekl Mojžíš lidu: Nebojte se, stůjte a vizte spasení Hospodinovo, kteréž vám způsobí dnes ; nebo Egyptských, kteréž jste viděli dnes , neuzříte nikdy více až na věky.
14
Hospodin bojovati bude za vás, a vy mlčeti budete.
15
I řekl Hospodin Mojžíšovi : Co voláš ke mně? Mluv synům Izraelským, ať jdou předce.
16
Ty pak zdvihni hůl svou, a vztáhni ruku svou na moře , a rozděl je; a nechať jdou synové Izraelští prostředkem moře po suše.
17
Jáť pak, aj, já zatvrdím srdce Egyptských, a vejdou za nimi; i budu oslaven v Faraonovi , a ve všem vojsku jeho, v vozích jeho i v jezdcích jeho.
18
A zvědí Egyptští, že já jsem Hospodin , když oslaven budu v Faraonovi , v vozích jeho a v jezdcích jeho.
19
I bral se anděl Boží, kterýž byl prvé předcházel vojsko Izraelské , a šel z zadu za nimi; nebo hnul se sloup oblakový, kterýž byl před nimi, a stál z zadu za nimi.
20
A přišed mezi vojska Egyptských a vojska Izraelská, byl Egyptským oblakem a tmou, Izraelským pak osvěcoval noc , tak aby nepřiblížili se jedni k druhým přes celou noc .
21
I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře , a Hospodin rozdělil moře větrem východním prudce vějícím přes celou noc ; a učinil moře v suchost, když se rozstoupily vody .
22
Tedy šli synové Izraelští prostředkem moře po suše, a vody jim byly jako zed po pravé i po levé straně.
23
A honíce je Egyptští, vešli za nimi do prostřed moře , všecka jízda Faraonova, vozové i jízdní jeho.
24
Stalo se pak v bdění jitřním, že pohleděl Hospodin na vojska Egyptských z sloupu ohně a oblaku, a zmátl vojsko Egyptské.
25
A odjal kola vozů jejich, aby je těžce táhli. I řekli Egyptští: Utecme před Izraelem, nebo Hospodin bojuje za ně proti Egyptským.
26
Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi : Vztáhni ruku svou na moře , ať se zase vrátí vody na Egyptské, na vozy jejich a na jezdce jejich.
27
I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře , a navrátilo se moře ráno k moci své, a Egyptští utíkali proti němu; a vrazil Hospodin Egyptské do prostřed moře .
28
A navrátivše se vody , zatopily vozy i jezdce se vším vojskem Faraonovým, což jich koli vešlo za nimi do moře , tak že nezůstal z nich ani jeden .
29
Ale synové Izraelští šli po suchu prostředkem moře , a vody jim byly místo zdi po pravé i po levé straně.
30
A tak vysvobodil Hospodin v ten den Izraele z ruky Egyptských; a viděl Izrael Egyptské mrtvé na břehu mořském.
31
Viděl také Izrael moc velikou, kterouž prokázal Hospodin na Egyptských. I bál se lid Hospodina , a věřili Hospodinu i Mojžíšovi , služebníku jeho.