1
Toto pak jest požehnání , kterýmž požehnal Mojžíš , muž Boží, synů Izraelských před svou smrtí,
2
A řekl : Hospodin z Sinai přišel , a vzešel jim z Seir , zastkvěl se s hory Fáran , a přišel s desíti tisíci svatých, z jehožto pravice oheň zákona svítil jim.
3
Jak velice miluješ lidi! Všickni svatí jeho jsou v ruce tvé, oni také přivinuli se k nohám tvým, vezmouť prospěch z výmluvností tvých.
4
Zákon vydal nám Mojžíš , dědičný shromáždění Jákobovu,
5
(Nebo byl v Izraeli jako král ), když přední z lidu shromáždili se, i všecka pokolení Izraelská.
6
Buď živ Ruben a neumírej, a muži jeho ať jsou bez počtu.
7
Tolikéž požehnal i Judovi a řekl : Vyslyš, Hospodine, hlas Judův, a k lidu svému jej sprovozuj; ruce jeho budou bojovati za něj, a ty jemu spomáhati budeš proti nepřátelům jeho.
8
O Léví také řekl : Thumim tvé a urim tvé bylo, Pane, při muži svatém tvém, kteréhož jsi zkusil v pokušení, a kterýž podlé tebe měl nesnáz při vodách Meribah ,
9
Kterýž řekl otci svému a matce své: Neohlédám se na vás; a bratří svých neznal, a o synech svých nevěděl; nebo ostříhají výmluvností tvých, a smlouvu tvou zachovávají.
10
Vyučovati budou soudům tvým Jákoba, a zákonu tvému Izraele, a klásti budou kadidlo před tváří tvou, a obět zápalnou na oltáři tvém.
11
Požehnejž, Hospodine, rytěřování jeho, a v práci rukou jeho zalib se tobě. Zlomuj ledví nepřátel jeho a těch, kteříž ho nenávidí, aby nepovstali.
12
A o Beniaminovi řekl : Milý jest Hospodinu, bezpečně s ním bydliti bude; ochraňovati jej bude každého dne, a mezi rameny jeho přebývati.
13
O Jozefovi pak řekl : Požehnaná země jeho od Hospodina pro nejlepší věci nebeské, pro rosu a vrchoviště zespod se prýštící,
14
A pro nejlepší úrody sluncem vyzralé, a pro nejlepší věci časem měsíců došlé,
15
I pro rozkoše hor nejstarších, a pro rozkoše pahrbků věčných,
16
Pro nejlepší věci země i plnost její, vyplývající z milosti ve kři přebývajícího. Přijdiž to požehnání na hlavu Jozefovu, a na vrch hlavy odděleného z jiných bratří jeho.
17
Prvorozeného, vola toho krása veliká bude, a rohové jednorožce rohové jeho, jimiž on trkati bude národy napořád až do končin země . A toť jsou mnozí tisícové Efraimovi a tisícové Manassesovi.
18
O Zabulonovi také řekl : Vesel se Zabulon u vycházení svém, a Izachar v staních svých.
19
Lidi na horu Boží svolají, a budou obětovati oběti spravedlnosti; nebo hojnost mořskou ssáti budou, a skryté poklady v písku.
20
Gádovi pak řekl : Požehnaný , kterýž rozšiřuje Gáda. Onť jakožto lev bydliti bude, a uchvátí rameno i s hlavou.
21
Kterýž opatřil ho prvotinami; nebo tam podílem skrze vydavatele zákona ubezpečen jest. Protož pobéřeť se s knížaty lidu, a spravedlnost Hospodinovu i soudy jeho s Izraelem vykonávati bude.
22
O Danovi pak řekl : Dan jako lvíče lvové vyskakovati bude z Bázan.
23
A Neftalímovi řekl : Ó Neftalíme, sytý přízní Páně, plný požehnání Hospodinova, západní a polední stranu přijmi za dědictví.
24
O Asserovi také řekl : Asser požehnaný nad jiné syny, budeť milý bratřím svým, omočí v oleji nohu svou.
25
Železo a měď pod šlepějemi tvými; pokudž trvati budou dnové tvoji, slovoutný budeš.
26
Neníť žádného, jako Bůh silný, ó Izraeli, kterýž se vznáší na nebesích ku pomoci tobě, a u velebnosti své na oblacích nejvyšších.
27
Ochrana tvá buď Bůh věčný , a zespod ramena věčnosti, kterýž vyžene nepřátely před tebou, aneb řekne : Vyhlaď je,
28
Aby sám bezpečně bydlil Izrael , rodina Jákobova, a to v zemi obilím a vínem oplývající, jehož nebesa také i rosu vydávati budou.
29
Blahoslavený jsi, Izraeli. Kdo jest podobný tobě, lide vysvobozený skrze Hospodina , jenž jest pavéza spomožení tvého a meč důstojnosti tvé? Tvoji zajisté nepřátelé poníženi budou, ale ty po všech vyvýšenostech jejich šlapati budeš.