1
Také mi ukázal Panovník Hospodin , a aj, byl koš ovoce letního.
2
A řekl : Co ty vidíš, Amose? I řekl jsem: Koš ovoce letního. Opět mi řekl Hospodin : Přišeltě konec lidu mému Izraelskému, nebuduť již více promíjeti jemu.
3
Pročež kvíliti budou zpěvové chrámoví v ten den , praví Panovník Hospodin . Množství mrtvých, mlče, namece na všelijaké místo .
4
Slyštež to vy, kteříž sehlcujete chudého, abyste vyhladili nuzné z země ,
5
Říkajíce: Skoro-liž pomine novměsíce, abychom prodávali obilé, a sobota , abychom otevřeli obilnice, abychom ujímali efi, a přivětšovali váhy , a faleš provodili vážkami falešnými,
6
Kupujíce za peníze nuzné, a chudého za pár střevíců, nadto abychom plevy obilné prodávali?
7
Přisáhl Hospodin skrze důstojnost Jákobovu: Žeť se nezapomenu na věky na všecky skutky jejich.
8
Nad tím-liž by se netřásla i země , a nekvílil by každý, kdož přebývá na ní? Proto-liž by neměla vystoupiti všecka jako potok, a zachvácena i zatopena býti jako potokem Egyptským?
9
Anobrž stane se v ten den , praví Panovník Hospodin , učiním, že slunce zajde o poledni, a uvedu tmy na zemi v jasný den .
10
A proměním svátky vaše v kvílení, a všecky zpěvy vaše v naříkání, a způsobím to, že bude na každých bedrách žíně, a na každé hlavě lysina, a bude v zemi této kvílení jako nad jednorozeným, a poslední věci její jako den hořkosti.
11
Aj, dnové jdou, dí Panovník Hospodin , že pošli hlad na zemi, ne hlad chleba, ani žízeň vody , ale slyšení slov Hospodinových,
12
Tak že toulati se budou od moře až k moři, a od půlnoci až na východ běhati, hledajíce slova Hospodinova, však nenajdou.
13
V ten čas umdlévati budou panny krásné, ano i mládenci tou žízní,
14
Kteříž přisahají skrze ohavnost Samařskou, a říkají: Živť jest Bůh tvůj, ó Dan , a živa jest cesta Bersabé. I padnou, a nepovstanou více.