Nebe a peklo # 1

Napsal(a) Emanuel Swedenborg

Prostudujte si tuto pasáž

/ 603  
  

1. Autorův úvod

Kapitole 1. [Ve Matouš 24:29-31] Pán hovoří ke svým učedníkům o naplnění času, tedy o posledním času církve. Na konci tohoto proroctví říká o postupných stavech lásky a víry v církvi:

Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí. Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. On vyšle Své anděly s polnicí a mohutným hlasem a ti shromáždí Jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým. (Matouš 24:29-31)

Pokud lidé tato slova chápou v doslovném smyslu, nemohou se ubránit víře, že všechny tyto věci nastanou v posledním čase zvaném poslední soud tak, jak se to v tomto smyslu popisuje.Tedy nejenže se zatmí slunce a měsíc, z nebe budou padat hvězdy, na nebi se objeví znamení Pána a Pán se objeví na oblacích a s Ním andělé s polnicemi; podle dalších proroctví věří i tomu, že celý viditelný svět zanikne a potom vznikne nové nebe a nová země. Tento názor zastává dodnes většina lidí v církvi. Avšak kdo tomu věří, ten nezná tajemství skrytá v jednotlivostech Slova. Ty totiž obsahují vnitřní smysl, který nepopisuje přírodní a světské skutečnosti, jaké nalézáme v doslovném smyslu, ale skutečnosti duchovní a nebeské. Neplatí to jen o smyslu některých slov, ale o každém jednotlivém slově.

Slovo je sepsáno v čistých souvztažnostech tak, aby jeho jednotlivosti mohly obsahovat vnitřní smysl. Charakter tohoto smyslu osvětluje vše, co jsem o něm uvedl v díle Nebeská tajemství. Shrnutí si lze přečíst v pojednání O bílém koni v Apokalypse.

Podle tohoto smyslu je také třeba rozumět tomu, co Pán v právě citované pasáži řekl o Svém příchodu v nebeských oblacích. Sluncem, které se zatmí, se míní Pán vzhledem k lásce; měsícem se míní Pán vzhledem k víře. Hvězdy označují znalost dobra a pravdy neboli lásky a víry. Znamení Syna člověka na nebi označuje objevení se Božské Pravdy. Čeledi země, které budou lomit rukama, označují všechny atributy pravdy a dobra neboli víry a lásky. Pánův příchod v oblacích nebeských s mocí a slávou znamená Jeho přítomnost ve Slovu a zjevení. Oblaky se míní doslovný smysl Slova a slávou vnitřní smysl Slova; andělé s polnicí a mohutným hlasem představují nebe, odkud pochází Božská Pravda.

Z toho vysvítá, co tato Pánova slova znamenají, tedy že až církev dospěje ke svému konci, kdy již nebude žádná láska, a proto ani víra, Pán otevře Slovo v jeho vnitřním smyslu a zjeví nebeská tajemství. Tajemství, jež jsou odhalena na následujících stránkách, se týkají nebe a pekla a také posmrtného života člověka.

Lidé v církvi dnes nevědí téměř nic o nebi, pekle a svém posmrtném životě, ačkoliv to vše popisuje Slovo. Mnozí z lidí narozených v církvi tyto věci dokonce popírají. V srdcích si říkají: „Kdo odtamtud přišel, aby nám o tom pověděl?“

Aby tedy takový negativní přístup, jenž vládne zejména mezi lidmi velké světské moudrosti, nenakazil a nezkazil lidi prostého srdce a prosté víry, bylo mi dopřáno pobývat s anděly a mluvit s nimi jako člověk s člověkem. Také mi bylo umožněno pozorovat, co se děje v nebi a v pekle, a to již po třináct let. Mohu tedy popsat, co jsem viděl a slyšel, v naději, že to osvětlí nevědomost a rozptýlí nevíru.

Jelikož k takovému bezprostřednímu zjevení dochází v dnešní době, je právě ono zmiňovaným příchodem Pána.

/ 603  
  

Many thanks to Lenka Máchová for her permission to use this translation on this site.